Někdo otrávil ohrožené luňáky, případy bude vyšetřovat speciální tým vědců

Ornitologové našli na Hodonínsku a Litoměřicku otrávené kriticky ohrožené luňáky červené. Dravce dohledali poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa. Speciálně vycvičení psi pak našli ještě otrávenou káni lesní. Vyšetřovat otravy divokých zvířat bude nová skupina vědců.

Na Hodonínsku našli ornitologové mladého samce luňáka v pozici typické pro otravu, měl křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty, ještě s kusem masa v zobáku. Vysílačka signalizovala, že se nepohnul dva dny. „Luňák dostal vysílačku jako mládě v roce 2018 na Hodonínsku. Letos, kdy by dosáhl tří let, mohl poprvé hnízdit a podle pozorování se již zdržoval v páru,“ uvedl Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO.

Vysílačky připevněné na záda ptáků jsou způsob, jak mohou ornitologové monitorovat pohyb vzácných dravců, a odhalit tak případné nebezpečí či úhyn. Vysílačkou je vybaven i bratr otráveného luňáka a také jejich matka. Časté a přesné údaje o místě pobytu konkrétního ptáka poskytují ornitologům poznatky, které jsou jinak nezjistitelné. „Díky vysílačce víme, že tento samec luňáka zimoval v Itálii a vrátil se zpět do oblasti svého narození, aby tu založil rodinu. K tomu už ale nedošlo,“ uvedl Čamlík.

Pomáhají speciálně vycvičení psi

Speciálně vycvičení psi pak prohledávali oblast o velikosti téměř jednoho kilometru čtverečního. Asi čtyřicet metrů od luňáka dohledali mrtvou káni lesní, také s pařáty křečovitě sevřenými, které ukazují na umírání po požití jedu. Oblast na jižní Moravě patří k dlouhodobě problematickým.

K dalšímu případu mrtvého luňáka červeného vyjela psovodka Klára Hlubocká v tomto týdnu na Litoměřicko. I tento pták byl vybavený vysílačkou, která ornitologům signalizovala, že se nepohybuje. „Mrtvý luňák ležel na poli a jeho pozice se zaťatými pařáty naprosto jasně ukazovala na otravu,“ uvedla Hlubocká.

Ptáci umírají bolestivě v křečích

Policie podle ornitologů vyšetřuje oba případy jako trestné činy. Traviči a pytláci k trávení zvířat podle ornitologů používají nejčastěji nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích.

Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. V celé EU je od roku 2008 zakázaný, dříve ho používali zemědělci. Každoročně je jím v Česku otráveno mnoho divokých zvířat, ale i třeba psů či koček. Ke smrtelné otravě stačí nepatrné množství vysoce toxické látky.

Jen za rok 2020 ČSO zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků, většinou šlo o otravy. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 80 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků. Letos policie od ČSO zatím převzala šest případů.

Tým pro vyšetřování otrav

Účinnější vyšetřování otrav divokých zvířat nabízí nová skupina vědců. Policii chce pomoct třeba přesnější identifikací použitých jedů. A to až na úroveň konkrétní výrobní šarže.

Jen za poslední měsíc někdo zabil nejméně šest orlů mořských. Těch přitom u nás podle odhadů ornitologů žijí zhruba jen dvě stovky. I na populaci orlů dopadají otravy karbofuranem.

Profesor a analytický chemik z Centra environmentálních forenzních věd Tomáš Cajthaml vede nový útvar vědců, kteří řeší zločiny páchané na přírodě. Jednou z metod, kterou vylepšují tak, aby získané důkazy obstály u soudu, je lepší identifikace karbofuranu.

„Karbofuran je jedna látka, ale z výroby okolo sebe obsahuje jakousi chemickou obálku a ta je samozřejmě trochu jiná výrobce od výrobce a šarže od šarže,“ přibližuje chemik. A právě to by mohl být klíč k úspěšnému vyšetřování. Přesnější identifikací látky by kriminalisté jejímu vlastníkovi mohli prokázat účast na otravě.

„Máme případy, kdy se nám podařilo i dohledat držitele těch jedů, ty, kteří je schovávali,“ říká policista Michal Plesl z odboru hospodářské kriminality. Centrum pracuje na celkem šesti výzkumných metodách. Všechny jsou ale teprve v začátcích. Na jejich vývoj mají vědci pět let.

Zooložka Pavla Říhová je pak jednou z velkých posil centra. Vede výzkum zaměřený na to, jak rozpoznat rohy, kosti a další části zvířat, se kterými se nelegálně obchoduje. Závěrem jejího výzkumu bude detailní katalog zvířecích částí, který by inspektoři a kriminalisté mohli v terénu používat jako návod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Desítky zločinů a stovky přestupků. Praha 5 hledá cesty, jak zatočit s drogami

Křižovatka U Anděla v Praze 5 je v metropoli rizikovým místem. Odpovídá tomu policejní bilance za posledních deset měsíců – stalo se tam skoro padesát drogových zločinů a pět stovek přestupků kvůli držení omamných látek. Policejní hlídky jsou v této lokalitě prakticky nepřetržitě a radnice hledá další způsoby, jak dealery a jejich zákazníky z rušného místa vytlačit. Třeba tím, že hříšníkům zakáže do čtvrti vstup. To lze udělat až na rok.
před 15 hhodinami

Více linek či zastávek. Uherské Hradiště má nový systém MHD

Uherské Hradiště spustilo nový systém městské hromadné dopravy (MHD) pojmenovaný Poulička. Cestujícím nabízí více linek, spojů i zastávek. Trasy linek nekončí jen na autobusovém nádraží, jak tomu bylo dosud, ale propojují různé části města přes jeho centrum. Cestující budou moci využívat přímá spojení s důležitými místy, jako jsou nemocnice, obě nádraží nebo školy, popsal mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma. Novou MHD provozuje Znojemská dopravní společnost Psota.
před 17 hhodinami

Popularita běžeckých klubů roste

Motivace, noví přátelé, ale i sdílení nadšení pro běh jsou jen některé důvody, proč roste mezi běžci zájem o takzvané running cluby. Česká televize jich několik oslovila a ty potvrzují, že lidé stále častěji vyhledávají běh ve skupinách – ať už v centrech měst, v okolní přírodě nebo na běžeckých oválech. Ačkoliv má běhání ve skupině řadu výhod, odborníci upozorňují i na možná rizika, jako je nedostatek individuálního přístupu trenéra nebo tlak na udržení tempa skupiny.
včera v 11:00

Vědci kontrolují pomocí dronů kvalitu ovzduší

Mezinárodní projekt upozorňuje, že malé obce mají často horší ovzduší než lidnatá města. Vědci, včetně těch českých, sledují jeho kvalitu na různých místech i pomocí dronů se speciálními monitory. Pokud zjistí problém, upozorňují na něj místní.
31. 1. 2025

Řidiči musí počítat s omezením na Nuselském mostě

Provoz na pražském Nuselském mostě od pátku komplikuje rekonstrukce. Práce na jednom z nejvytíženějších úseků metropole mají zabránit zatékání vody do tubusu metra, který mostem vede. V obou směrech kvůli tomu bude uzavřený vždy jeden jízdní pruh. Práce potrvají do příští neděle.
31. 1. 2025

V Liberci začala demolice budovy v areálu bývalé Textilany

Po několika dnech příprav začala v pátek odpoledne demolice historické budovy po bývalé Textilaně v centru Liberce. Objekt z roku 1908 se částečně zřítil v pondělí odpoledne. Kvůli hrozícímu pádu dalších částí nařídil stavební úřad kompletní demolici. Budova z roku 1908 byla přitom architektonicky ceněná. Ve 30. letech dostala dokonce cenu za průmyslový design. Firma Syner, která má demolici na starost, chtěla původně bourání zahájit už ve čtvrtek ráno, příprava se ale nečekaně protáhla, neboť statik doporučil jiný postup.
31. 1. 2025

V Brně může díky novému územnímu plánu vyrůst nejvyšší český mrakodrap

V Brně začal v pátek platit nový územní plán. Klíčový dokument stanovuje pravidla pro zástavbu, ochranu zeleně, dopravní infrastrukturu a další rozvoj města. Může také zásadně ovlivnit hodnotu nemovitostí nebo chování investorů. S novým územním plánem už také musí počítat nové projekty. Jedním z prvních je plánovaný další brněnský mrakodrap, který by mohl vyrůst hned vedle AZ Tower.
31. 1. 2025

Samosprávy zasažené povodněmi mohou žádat o dotaci ze Živlu 1

Samosprávy postižené loňskými povodněmi mohou od pátku zasílat žádosti o podporu na obnovu území z programu Živel 1. Dotace mají dotčeným krajům, městům a obcím pomoci s obnovou silnic, chodníků, škol, zdravotnických a kulturních zařízení a dalšího veřejného vybavení. Celkem pro obce v místech, kde hejtmani dříve vyhlásili stav nebezpečí, ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo pět miliard korun. Samosprávy mají na podání žádosti rok.
31. 1. 2025
Načítání...