Ornitologové našli na Hodonínsku a Litoměřicku otrávené kriticky ohrožené luňáky červené. Dravce dohledali poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa. Speciálně vycvičení psi pak našli ještě otrávenou káni lesní. Vyšetřovat otravy divokých zvířat bude nová skupina vědců.
Někdo otrávil ohrožené luňáky, případy bude vyšetřovat speciální tým vědců
Na Hodonínsku našli ornitologové mladého samce luňáka v pozici typické pro otravu, měl křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty, ještě s kusem masa v zobáku. Vysílačka signalizovala, že se nepohnul dva dny. „Luňák dostal vysílačku jako mládě v roce 2018 na Hodonínsku. Letos, kdy by dosáhl tří let, mohl poprvé hnízdit a podle pozorování se již zdržoval v páru,“ uvedl Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO.
Vysílačky připevněné na záda ptáků jsou způsob, jak mohou ornitologové monitorovat pohyb vzácných dravců, a odhalit tak případné nebezpečí či úhyn. Vysílačkou je vybaven i bratr otráveného luňáka a také jejich matka. Časté a přesné údaje o místě pobytu konkrétního ptáka poskytují ornitologům poznatky, které jsou jinak nezjistitelné. „Díky vysílačce víme, že tento samec luňáka zimoval v Itálii a vrátil se zpět do oblasti svého narození, aby tu založil rodinu. K tomu už ale nedošlo,“ uvedl Čamlík.
Pomáhají speciálně vycvičení psi
Speciálně vycvičení psi pak prohledávali oblast o velikosti téměř jednoho kilometru čtverečního. Asi čtyřicet metrů od luňáka dohledali mrtvou káni lesní, také s pařáty křečovitě sevřenými, které ukazují na umírání po požití jedu. Oblast na jižní Moravě patří k dlouhodobě problematickým.
K dalšímu případu mrtvého luňáka červeného vyjela psovodka Klára Hlubocká v tomto týdnu na Litoměřicko. I tento pták byl vybavený vysílačkou, která ornitologům signalizovala, že se nepohybuje. „Mrtvý luňák ležel na poli a jeho pozice se zaťatými pařáty naprosto jasně ukazovala na otravu,“ uvedla Hlubocká.
Ptáci umírají bolestivě v křečích
Policie podle ornitologů vyšetřuje oba případy jako trestné činy. Traviči a pytláci k trávení zvířat podle ornitologů používají nejčastěji nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích.
Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. V celé EU je od roku 2008 zakázaný, dříve ho používali zemědělci. Každoročně je jím v Česku otráveno mnoho divokých zvířat, ale i třeba psů či koček. Ke smrtelné otravě stačí nepatrné množství vysoce toxické látky.
Jen za rok 2020 ČSO zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků, většinou šlo o otravy. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 80 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků. Letos policie od ČSO zatím převzala šest případů.
Tým pro vyšetřování otrav
Účinnější vyšetřování otrav divokých zvířat nabízí nová skupina vědců. Policii chce pomoct třeba přesnější identifikací použitých jedů. A to až na úroveň konkrétní výrobní šarže.
Jen za poslední měsíc někdo zabil nejméně šest orlů mořských. Těch přitom u nás podle odhadů ornitologů žijí zhruba jen dvě stovky. I na populaci orlů dopadají otravy karbofuranem.
Profesor a analytický chemik z Centra environmentálních forenzních věd Tomáš Cajthaml vede nový útvar vědců, kteří řeší zločiny páchané na přírodě. Jednou z metod, kterou vylepšují tak, aby získané důkazy obstály u soudu, je lepší identifikace karbofuranu.
„Karbofuran je jedna látka, ale z výroby okolo sebe obsahuje jakousi chemickou obálku a ta je samozřejmě trochu jiná výrobce od výrobce a šarže od šarže,“ přibližuje chemik. A právě to by mohl být klíč k úspěšnému vyšetřování. Přesnější identifikací látky by kriminalisté jejímu vlastníkovi mohli prokázat účast na otravě.
„Máme případy, kdy se nám podařilo i dohledat držitele těch jedů, ty, kteří je schovávali,“ říká policista Michal Plesl z odboru hospodářské kriminality. Centrum pracuje na celkem šesti výzkumných metodách. Všechny jsou ale teprve v začátcích. Na jejich vývoj mají vědci pět let.
Zooložka Pavla Říhová je pak jednou z velkých posil centra. Vede výzkum zaměřený na to, jak rozpoznat rohy, kosti a další části zvířat, se kterými se nelegálně obchoduje. Závěrem jejího výzkumu bude detailní katalog zvířecích částí, který by inspektoři a kriminalisté mohli v terénu používat jako návod.
