Adrenalinovou cestu má za sebou parta pěti kamarádů z Vysočiny. Na mopedech Babetta projeli Tatry, Ukrajinu a navštívili památník holocaustu v Osvětimi. Na legendárních strojích, které jedou maximální rychlostí čtyřicet kilometrů v hodině, ujeli nadšenci za jedenáct dnů téměř dva tisíce kilometrů.
Dnes už legendární moped Babetta se startuje šlápnutím do pedálů a jeho nejvyšší rychlost nepřesáhne čtyřicet kilometrů v hodině. Jejich majitelům se přezdívalo cyklisté - babetisté. V osmdesátých letech byla babetta přesto velmi oblíbená. Libor Vávra s Romanem Havelkou a třemi dalšími kamarády z okolí Bystřice nad Pernštejnem mají tyto mopedy v oblibě i dnes a věří jim natolik, že na nich nedávno projeli Ukrajinu a část Polska.
Cesta to byla téměř spontánní. Jen s mapou a tím nejnutnějším, co se vešlo do košů s náhradními díly za zadní sedačkou. „Do koše si dá člověk nějaké oblečení, svoji hygienickou potřebu a možná spacák,“ popisuje zavazadlový prostor mopedu Libor Vávra.
Babetty statečně překonávaly i horské úseky a stoupání. Například na cestě do Koločavy. Dvanáctikilometrové stoupání by nejslavnější obyvatel této vsi Nikola Šuhaj loupežník možná zvládl rychleji i pěšky. Na babettách to trvalo pět hodin.
Díry na silnici, zima ani déšť ale nadšence nezastavily. Pro Romana Havelku byla hlavním cílem cesty návštěva vyhlazovacího tábora v Osvětimi. „Moje celá rodina tam zůstala. Jako jediná přežila babička,“ říká Roman Havelka.
Parta kamarádů i jejich stroje cestu dlouhou téměř dva tisíce kilometrů úspěšně zvládli. Už teď přemýšlí, že příští rok vyveze své stroje do Skandinávie nebo do Ruska.
