Krušné hory/Cínovec – Na Cínovci v Krušných horách začali s obnovou rašelinišť. Dokážou totiž zadržet vodu lépe než les a stokrát účinněji než oseté pole. Kdysi převládlo přesvědčení, že nepřinášejí užitek. Když rašeliniště zmizela, omyl se na přírodě podepsal. Nyní zachránci začali pracovat na návratu k původnímu stavu,chtějí vybudovat základy pro nová rašeliniště. Jsou teprve na začátku, předpokládají však, že za dvacet až třicet let by měla být rašeliniště opět funkční.
Kvůli touze po co největší těžbě začali lidé podle hesla „Hlavně dřevo!“ v minulém století kopat v lesích hluboké kanály. Odvodňovali rašeliniště, aby na jejich místě mohli sázet stromy. „Vítězila snaha využít to za každou cenu,“ prohlásil Jiří Mejsnar z organizace Daphne Institut aplikované ekologie. Gabriela Hofmanová z Hydrogeologické společnosti podotkla: „Podařilo se to odvodnit a vysušit, nevím však, zda dospěli k tomu, aby tady vznikl les, který si představovali.“
Brzy se ale ukázalo, že stromy vysazené na vysušených rašeliništích ve vysokých polohách nedorostou do potřebné výšky a jejich dřevo je nekvalitní. „Jakmile byla rašeliniště zničena, zjistilo se, že jsou potřeba,“ dodal Jiří Mejsnar. Obnova rašelinišť začala hlavně kvůli ohroženému tetřívku obecnému. „Protože zde nachází potravu a klid,“ poznamenal Ondřej Volf z Občanského sdružení Ametyst.
Zachránci rašelinišť proto začali na vrcholcích Krušných hor budovat síť dřevených přehrádek, které na vysušeném území znovu zadrží vodu. „Nejde jen o tetřívka, je tu množství ohrožených druhů,“ pokračuje Ondřej Volf. Gabriela Hofmanová doplnila: „Jsme na začátku obnovy, na základě dalších monitorování se uvidí, co bude dál.“ Autoři projektu přepokládají, že porosty kolem dřevěných přehrádek se časem zaplaví a umělé překážky časem splynou s přírodou. „Předpokládáme, že za 20 až 30 let by tady mělo být zase funkční rašeliniště,“ vysvětlil ekolog Mejsnar.
Nový projekt má nespornou výhodu: bude mnohonásobně levnější, než bylo nákladné odvodňování lesa, které rašeliniště zničilo.
