Na arytmii pomáhá pohyb, radí lékaři. Nejčastěji dopadá na padesátníky

Pravidelný a intenzivní pohyb lidem se srdeční arytmií prospívá. K takovému závěru došli po první části projektu pohybem proti arytmii zdravotníci z ostravské polikliniky Tyršova. Lidem, kteří se dobrovolně rozhodnou změnit svůj životní styl, nabízí zdarma tříměsíční kurz. Staví hlavně na pohybu pod odborným dohledem fyzioterapeutů.

Trojice seniorů, která chtěla změnit svůj životní styl, se poznala až na ostravské poliklinice. Společně docházejí do parku a tělocvičny. „Dělám to, co jsme dělali i na cvičení. Pak jsem k tomu přidala kolo, rotoped, rychlou chůzi a další cvičení,“ sdělila Ludmila Hrabalová, která kurzem zatím jako jediná z trojice úspěšně prošla.

Její sportovní partneři, Ivan Kondýsek a Jana Káňová, věří, že kurz také dokončí. Oba si už na svém zdravotním stavu všimli změn. „Nepozoruji například žádné bušení srdce,“ dodala Jana Káňová.

Na arytmii pomáhá pohyb

„Jsem rád, že přichází další pilíř léčby, který doposud v České republice nebyl pro tuto chorobu běžný, a to je specifická rehabilitace, která pomůže pacientům a zmenší jejich potíže s arytmií,“ sdělil kardiolog Radek Neuwirth z Nemocnice Podlesí. Bezplatným kurzem zatím prošlo šestnáct lidí, šest z nich ho už ukončilo.

Nejčastější pacient s arytmií? Padesátník

Srdeční arytmií trpí v Česku kolem 150 tisíc – 200 tisíc lidí. Nejčastějším pacientem je muž mezi 50–55 lety. Nemocní musí užívat pravidelně léky, případně podstoupit katetrizační ablaci – tedy laicky řečeno odstranění srdeční tkáně, kde vznikají arytmie.

Například v roce 2014 se tak lékařům Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) podařil světově unikátní radiochirurgický zákrok na srdci, když využili ozařovač CyberKnife (kybernetický nůž) ke zničení ložiska způsobujícího arytmii.

Projekt pohybem proti arytmii je stále otevřený. Přihlásit se do něj mohou lidé, kteří mají problémy se srdcem, ale změnit svůj životní styl bez pomoci odborníků nedokážou.

Nepravidelný srdeční rytmus může způsobit mrtvici, která je celosvětově třetí nejčastější příčinou smrti. Každý rok postihne mrtvice v Česku téměř 40 000 lidí, přes 10 000 z nich zemře. Lékaři upozorňují lidi, jimž bije srdce nepravidelně, aby se dali vyšetřit. Bez léčení mají až pětinásobně vyšší riziko mrtvice.

  • „Pětinu arytmií má na svědomí fibrilace síní, což je vlastně míhání síní, při němž v srdci vzniká krevní sraženina. Proces je bohužel zcela bezpříznakový, pacient nic necítí,“ řekl předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík.
  • Člověk většinou může nepravidelnost poznat i sám, protože cítí občas nepravidelné srdeční údery. Nebo si může změřit sám pulz na tepně na ruce, nebo může zajít ke svému praktickému lékaři.
  • Pokud se krevní sraženina uvolní ze srdce do krevního řečiště, může se dostat až do mozku a vytvořit tam překážku v zásobení okysličenou krví, vzniká mrtvice.
    Pacienti se zjištěnou fibrilací musejí užívat léky na ředění krve, které případnou sraženinu rozpustí. Musejí je brát celoživotně, riziko mozkové mrtvice je totiž u nich trvalé.
  • V EU trpí fibrilací síní čtvrtina lidí nad 40 let. V ČR je potvrzena tato diagnóza nanejvýš u 200 000 pacientů, procentnímu podílu evropských zemí by odpovídalo půl milionu pacientů. Fibrilaci léčí lékaři různých odborností, praktici, kardiologové, internisté a neurologové, společná data záchytu a léčby tedy nejsou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 11 hhodinami

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 21 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
14. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...