Silný mráz posledních dnů nadělal řadě lidí velké problémy, jsou ale i takoví, kteří ho přivítali. Zmrzlá voda totiž láká k radovánkám, které jsou jinak nedostupné. Například zamrzlé Nové Mlýny jsou doslova raritou. Lidé se dostanou až k ostrovu s kostelem svatého Linharta. Ve Víru na Žďársku zase mohli díky mrazu změnit místní skálu v ledovou lezeckou stěnu.
Díky mrazivým dnům po letech zamrzla i hladina nádrže Nové Mlýny. Pěšky nebo na bruslích se tak lidé můžou podívat ke kostelu svatého Linharta, který je běžně nepřístupný. „Já jsem tady byl s dědečkem na rybách, ale tam jsem se nikdy neodvážil. A ani lodí,“ říká Pavel z Rajhradu, který přijel na bruslích až k ostrovu s kostelem. A jemu podobných jsou desítky. Lidé přijíždějí na bruslích i přicházejí pěšky.
Zážitek může být nebezpečný, navíc lidé mohou dostat pokutu
Povodí Moravy ale varuje, že podle jejich měření je led tlustý jen 9 centimetrů a to není bezpečné. „Střední nádrž je charakteristická tím, že jsou zde vývěry teplé vody, tím pádem na některých místech je ta tloušťka ledu pouze jeden centimetr,“ říká mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Navíc cesta vyšlapaná ke kostelu je nezákonná. Celá přehrada je totiž ochrannou ptačí oblastí. Obdivovatelům gotické památky tak hrozí až stotisícová pokuta. „V létě bych to pochopil, ale v zimě? Moc ptáků tady vidět není a ten kostelík, to je historie, je to nádherný,“ nechápe zákaz návštěvník z Vranovic.
Není ale kdo by lidi postihoval. Obec na to nemá kapacity. „Nebývá to každým rokem, ale když se to stane, tak je to opravdu lákavé. Kdybychom postavili nějaké stráže, tak nejsou schopni všechny lidi postihnout,“ říká místostarostka Pasohlávek Alena Mandáková (nezávislá za KSČM). Pasohlávky už několik let žádají Jihomoravský kraj, aby se ostrov na určitá období zpřístupnil. Zatím bez úspěchu.
Ve Víru láká lezce čtyřicetimetrový ledovec
Se čtyřiceti metry výšky je zaledovaná skála rostoucí nad řekou Svratkou ve Víru největší umělou ledovou lezeckou stěnou v Česku. Manželé Šolcovi z Brna jsou letos jedni z prvních, kdo vyzkoušel pevnost lan připravených od zdejších horolezců. „Leze se docela dobře, akorát jak je to docela čerstvé, tak padá takový ten drobný led,“ popisuje zážitek Filip Šolc.
Vyrobit ledovou stěnu trvalo asi zhruba týden a padly na ni tisíce litrů vody. Tu museli až na samotný vrchol skály zavést horolezečtí dobrovolníci, kteří se o stěnu starají. Mechanismus vymýšleli sami, vodu pouští do provrtaných hadic. Síla ledu na některých místech skály dosahuje i půl metru, díky tomu vydrží minimálně do února.
