Špindlerův Mlýn – Labská bouda, soukromý hotel v Krkonoších, leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn v první zóně Krkonošského národního parku. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe, bouda se tak stává častým cílem turistů. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Slavnostní otevření budovy proběhlo 15. listopadu 1975.
Historie Labské boudy začíná v roce 1830, kdy v těchto místech podnikavá žena zvaná die Blasse vystavěla malou budku z kamení, kůry a roští, v níž prodávala kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou rozšířili původní primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování návštěvníků. V letech 1878 až 1879 ji nechal přestavět hrabě Jan Harrach. V němčině byla bouda známá pod názvem Elbbaude nebo Elbfallbaude.
Labská bouda byla velice oblíbená. Hosté si tu mohli pochutnat na krkonošském kyselu, chlupatých knedlících se škvarky a zelím i na chlebu pečeném přímo v objektu. Od roku 1934 byl nájemcem Bedřich Hloušek, významný milovník hor a vlastenec, jehož život skončil po zatčení gestapem. Později si objekt pronajal Josef Zapadlo. Bouda byla v provozu až do roku 1965, kdy vyhořela kvůli neopatrnému zacházení řemeslníků s benzínovou lampou.
Základní kámen ke stavbě nové moderně pojaté devítipatrové železobetonové panelové budovy byl položen 12. 6. 1969. Slavnostní otevření nové budovy proběhlo 15. listopadu 1975. Budovu navrhl architekt Zdeněk Říhák. Do roku 1996 byla Labská bouda ve správě státního podniku Krkonošské hotely; od roku 1996 je jeho vlastníkem dopravní společnost Pumr & Ryba z Lázní Bělohrad.
Budova je umístěna ve svahu: hlavní vchod je v úrovni nejvyššího podlaží. Hotel má 79 pokojů, kapacitu 120 hostů. Jeho součástí jsou mimo jiné dvě restaurace, nabízí široké sportovní vyžití a též připojení k internetu. Objekt má vlastní úpravnu pitné vody a kotelnu na lehké topné oleje, garáže pro služební vozidla a několik výtahů. Beton začal vlivem extrémních horských podmínek odpadávat. V letech 1998 až 2004 proto budova prošla rozsáhlou rekonstrukcí asi za 15 milionů korun, při níž byly odstraněny konstrukce lodžií, stavba byla nově opláštěna a zateplena, plošné prosklení restaurace bylo nahrazeno běžnými okny a interiér zmodernizován.
Labské boudě hrozí zbourání: prý narušuje krajinný ráz hor
V listopadu 2007 se v médiích objevila zpráva, podle níž Správa Krkonošského národního parku navrhla ministerstvu životního prostředí, aby stát hotel odkoupil a následně zlikvidoval za případného finančního přispění Evropské unie. Vlastník za hotel požaduje 43 milionů korun, správa KRNAP hodlá vyjednat nižší cenu. Ministerstvo akci podle mluvčího mohlo zaplatit, ale s přispěvkem EU nepočítá.
