Žďár nad Sázavou / Praha – Letos v červenci uplyne šedesát let od babického incidentu, při kterém byli v chodbě zdejší školy zastřeleni tři komunističtí funkcionáři. Za jejich smrtí stála odbojářská skupina mladých sedláků, kteří tak otevřeně vystoupili proti kolektivizaci. Případ již několik let mapuje historik Miroslav Kasáček a publicista Luděk Navara. Před třemi lety jej popsali v knize Mlynáři od Babic, na její motivy vznikl v roce 2009 stejnojmenný dokument a nyní, 60 let od události, přichází série výstav „Mlynáři od Babic – Překonej stěnu smrti“.
Po Třebíči se výstava Mlynáři od Babic přesunuje do výstavní síně Staré radnice ve Žďáru nad Sázavou, kde bude k vidění od 9. do 22. května. Expozice nabízí archivní dokumenty, fotografie nebo mapy. „Čerpali jsme z Archivu bezpečnostních složek. Než jsme napsali knihu, tak jsme nafotili zhruba 10 000 dokumentů. Nafocení jednoduché, ale prostudovat je, to byly noci a noci,“ konstatoval Miroslav Kasáček.
Za organizací výstavy stojí občanské sdružení Paměť a europoslanec Ivo Strejček, který expozici představil i na půdě Evropského parlamentu. Doprovodnou výstavu pro Mlynáře od Babic pak tvoří expozice Překonej stěnu smrti. „Očekáváme, že tuto výstavu navštíví zejména žáci a studenti. Jsme si oba jisti, že drtivá většina mladé generace dnes vůbec neví, že existovaly hraniční přechody, závory a ostnaté dráty a že byla řada lidí, kteří se pokoušeli přejít dráty do svobodného světa,“ vysvětlil koncept výstavy Strejček.
Velkou část expozice Mlynářů od Babic tvoří příběhy lidí z vykonstruovaných procesů z 50. let. Právě prostřednictvím justice totiž KSČ realizovala následnou pomstu za smrt jejích funkcionářů a babickou událost využila k zahájení masivních represí proti zemědělcům bránícím se kolektivizaci. Souzeno bylo víc než 100 lidí, čtyři zemřeli ve vězení, jedenáctkrát padl trest smrti.
Jak to vlastně (ne)bylo…
Co přesně se v Babicích 2. července 1951 stalo? Skupina tří mladých sedláků vedená údajným zběhem CIC Ladislavem Malým přepadla babickou školu. Bratři Antonín a Stanislav Plichtovi hlídali před školou, Antonín Mytiska (1927) spolu s Malým přepadl schůzi místního národního výboru (MNV), která se v budově v tu chvíli konala. Strhla se potyčka a tři z funkcionářů poté zůstali ležet mrtví (předseda Tomáš Kuchtík, místopředseda MNV Josef Roupec a pokladník Bohumil Netolička). Předseda akčního výboru Národní fronty František Bláha byl zraněn.
Dokument Mlynáři od Babic (2009) v režii M. Petrova naleznete ve videoarchivu České televize.
Dodnes však není docela jasné, kdo na koho střílel. Spoluautor nového dokumentu Luďek Navara se domnívá, že k přestřelce došlo nešťastnou shodou okolností. Podle zjištěných faktů, které byly prezentovány v dokumentu, potyčku vyprovokoval jeden z funkcionářů, který tehdy vytáhl pistoli. „Je to odpovídající teorie, protože Malého skupina už dříve provedla podobné akce a k žádným obětem na životech nedošlo,“ dodává Navara.
Jinou interpretaci ovšem nabízí historik Adolf Rázek. „Kolem půl jedenácté schůzi komunistů přerušili dva muži ozbrojení samopaly. Vtrhli do školní třídy, v níž místní funkcionáři jednali. Donutili komunisty, aby vyšli na chodbu, kde tři z nich zastřelili,“ citoval Rázkovu práci věnující se tématu Ústav pro studium totalitních režimů.
Vysočina byla v padesátých letech jedním z hlavních míst sváru mladé komunistické moci a sedláckých rodů, které odmítaly kolektivizaci. Navíc byla v regionu tradičně silná katolická církev, hlavní ideologický protivník KSČ. Boj proti katolicismu zde vypukl zejména po tzv. číhošťském zázraku.
