České Budějovice – Nevyužitý areál kasáren Julia Fučíka v Českých Budějovicích začali demolovat. Na místě zchátralých kanceláří a vojenských skladů vznikne odstavné parkoviště a plochy, které by mohli využít developeři pro stavbu nových domů. Kasárny Julia Fučíka byly posledním opuštěným kasárenským objektem v Českých Budějovicích.
Bagry už začaly v areálu u křižovatky ulic Nádražní a Jírovcova s demolicí prvních garáží a skladů, po nich přijdou na řadu samotné budovy kasáren a zrezivělá strážní věž. Celkem jde o pět zděných objektů s drobnými přístavbami, dva lehké ocelové přístřešky a zděné oplocení. Postupně se změní v pět tisíc tun stavebního odpadu. Před demolicí musí stavaři postupně odpojovat budovy od sítí a musí také vyvézt komunální odpad, který byl navezen v některých budovách.
Část areálu, která je v majetku města, byla donedávna pronajímána, objekty ale byly v zoufalém stavu – podle náměstka primátora Miroslava Jocha (ČSSD) ani nemělo cenu je udržovat. Město se proto rozhodlo, že objekty prostřednictvím Správy domů nechá zdemolovat.
Celková výměra areálu v majetku města je 23 tisíc m2, z toho zastavěná plocha je 4 500 m2 – tyto objekty se budou demolovat.
Podle Miroslava Jocha (ČSSD), náměstka primátora Českých Budějovic pro investice bylo vypsáno výběrové řízení na demolice na částku pět milionů korun prostřednictvím Správy domů. „Po vysoutěžení je částka je 2,5 milionu korun a objekty by měly být zdemolovány do poloviny prosince,“ dodal Miroslav Joch.
O využití areálu rozhodovalo ještě dřívější vedení města. Podle Miroslava Jocha bude na části pozemků vybudováno záchytné parkoviště a zbylá část areálu by měla být nabídnuta developerům.
Areál kasáren Julia Fučíka používala armáda v jihočeském krajském městě od konce 19. století. Původně tam sídlili dělostřelci a jezdecká škola. Využívaná je západní část kasáren, jsou tu střední školy a krajští hasiči.
V letech 1894–1895 postavila místní stavitelská firma J. Hauptvogla komplex dělostřeleckých kasáren arcivévody Viléma na Pražské třídě; celkové náklady dosáhly výše 472 708 zlatých 74 krejcarů. Areál lichoběžníkovitého půdorysu o rozměrech 437 x 210 m obsahoval původně 16 objektů. Nejrozsáhlejší jsou dvě jednopatrové budovy podél Pražské třídy, které sloužily k ubytování mužstva, s fasádami v novorenesančním stylu, jejichž atiky zdobí městské znaky vytesané z pískovce podle návrhu R. Kristinuse. Ve dvoupatrové budově s hodinovou věží, stojící v severní části areálu, sídlil štáb. Součást kasáren tvořila také skladiště, dílny, vozovny, seřadiště a jezdecká škola. V kasárnách arcivévody Viléma byl umístěn divizní dělostřelecký pluk č. 24, v němž sloužil v roce 1915 Klement Gottwald (1896–1953).
Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic
V Českých Budějovicích měla armáda pět areálů kasáren
Areály kasáren v dalších regionech
Například Královéhradecký kraj a město Hradec Králové připravují rozsáhlý projekt přestavby kasáren v centru města za stovky milionů korun. Kraj plánuje v areálu muzeum, město kanceláře pro své úředníky.
Budoucnost kasáren řeší v Litoměřicích, kde převzalo objekty taky město. Chce vybudovat byty, sportoviště nebo kanceláře.
Cheb chystá z areálu na Zlatém vrchu u historického centra velkou rozvojovou zónu pro bydlení a relaxaci.
Desítky rodinných domů, byty a obchodní centrum v budoucnu vzniknou v bývalých kasárnách ve východní části Žatce, plánuje to developer.
V Rakovníku uvažuje město o odkupu kasáren z obavy, aby tam nevznikla ubytovna.
V Janovicích nad Úhlavou místo kasáren vznikla úspěšná průmyslová zóna.
V Kladně v bývalých kasárnách vzniklo vzdělávací centrum pro zubaře v zemi za zhruba 30 milionů korun a plánuje se tam vznik vysokoškolského kampusu.
