Do svízelné situace se spolu s pandemií koronaviru dostaly mobilní hospice. S ochrannými pomůckami na ně stát myslel až jako na poslední v řadě sociálních služeb. Přitom pokud by někdo z týmu onemocněl novým typem koronaviru, do karantény by se dostali i všichni ostatní a o umírající pacienty by se musela postarat sama rodina.
Kvůli těžce nemocné manželce vyhledal Aleš Rychtář služby rajhradského mobilního hospice už v době epidemie. A potěšilo ho, že ho zdravotníci neodmítli. „Asi bychom to nebyli schopni bez jejich služby a pomoci zvládat, protože nejsme zdravotníci, nemáme žádnou zkušenost s tím, jak pečovat o těžce nemocného pacienta,“ řekl.
Pro rodiny těžce nemocných pacientů podle Ondřeje Michlíka, vedoucího Mobilního hospice sv. Jana, je opora zdravotního personálu v domácím prostředí důležitá. „Potřebují, abychom jim ukázali, jak pečovat, potřebují, abychom jim poskytli léky na místě,“ řekl Michalík.
Do terénu vyjíždí jen jedna sestra
Ochranné pomůcky si pracovníci hospice sháněli sami, další dostali darem. Takové, které by je stoprocentně ochránily před nákazou, ale nemají. Přitom pokud by se nakazil jeden z personálu, skončili by v karanténě všichni.
V mobilním hospicu pracují jen čtyři zdravotní sestry a je těžké zajistit, aby se nepotkávaly. „Máme to rozdělené tak, že má vždy jedna zdravotní sestra pohotovost a objíždí pokud možno co nejvíce pacientů, ty druhé jí dělají zázemí. Připravují léky, dělají telefonické poradenství a vyjíždějí jen v nejnutnějším případě,“ vysvětlil Ondřej Michalík.
Jak co nejlépe pomáhat pacientům a zároveň neohrozit zdravotníky, formou doporučení radí Česká společnost paliativní medicíny. Základem je podle ní zvládnout co nejvíce péče a podpory na dálku.
Centrum paliativní péče bez smlouvy s pojišťovnou
Epidemie koronaviru zkomplikovala i rozjezd Centra paliativní péče Brno. To sice zahájilo činnost 4. března, nestihlo ale podepsat smlouvy s pojišťovnami. A tak funguje hlavně jako poradenská služba po telefonu. „Snažíme se zaměřit na takové ohrožené skupiny pacientů, kteří jsou v domácím prostředí, a to jsou teď především onkologičtí pacienti, u kterých byla ukončená protinádorová léčba, ale potřebují ambulantní sledování, a potom jsou to klienti domovů pro seniory,“ řekla vedoucí lékařka Centra Paliativní péče Brno Regina Slámová.
Hospice by potřebovaly posilu především personální. Centrum paliativní péče s tím počítá, jakmile se mu podaří uzavřít smlouvy s pojišťovnami, chce přijmout dalších deset zaměstnanců a začít poskytovat péči i klientům v jejich domovech.
