Vinohrad přímo u vysokoškolských kolejí ve čtvrtek odpoledne slavnostně otevře brněnská Masarykova univerzita. Sedmdesát sazenic zahradníci vysázeli uprostřed města nedaleko Ekonomicko-správní fakulty. Víno univerzita nepěstuje kvůli výrobě ale proto, aby se studenti naučili, jak o vinohrady pečovat.
Zahradníci na dohled od brněnského výstaviště vysadili tři odrůdy – Pálavu, Muškát moravský a André. „Jsou to typické moravské odrůdy. Vyšlechtili je Moraváci ve šlechtitelských stanicích ve Velkých Pavlovicích, Polešovice. Patří sem,“ vysvětlil ředitel Správy kolejí a menz Masarykovy univerzity Zdeněk Čížek, který o oživení tradice přemýšlel několik let.
O vinohrad se bude starat společně s univerzitou Vinařský institut, který na něj bude dohlížet. S odborníky proto konzultovali, zda je místo pro sazenice vhodné, zda budou mít dostatek světla, ale i naopak dostatek stínu. „Svítí tu sluníčko celý den. Shora je vinohrad krytý stromy. A když byly před asi čtrnácti dny minus tři stupně, tak tu bylo nad nulou,“ popsal Čížek.
Podle něj je to předpoklad proto, že víno dobře poroste a za tři roky budou sklízet první úrodu. „Je to první panenská sklizeň. Z každé hlavy budou dva až tři kilogramy. Takže naše první vinobraní by mohlo být z asi 140, 150 kilogramů,“ dodal.
Vinohrad ale univerzita nezaložila pro výrobu vína. „Vinařský institut tu bude studenty vzdělávat, jak o něj pečovat, jak se vyrábí. Bude to edukativní záležitost,“ vysvětlil Čížek. Dodal, že lahvové víno z bobulí rozhodně nebude. Zaměstnanci institutu studentům vysvětlí zejména pravidla péče i rozdíly mezi odrůdami. Ekonomicko-správní fakulta (ESF) každoročně pořádá degustaci a soutěž o takzvané fakultní víno Masarykovy univerzity. Výherní odrůda pak získá medali ESF a fakulta ji celý rok využívá jako propagační předmět.
Nový vinohrad navazuje na staletou tradici
Ulice Vinařská, ve které poroste sedm desítek sazenic, nemá své jméno náhodou. Pěstování vína a vinařství mají ve vybrané oblasti tradici. „Ve 13. a 14. století byly jižní svahy od ulice Hlinky osázeny vinohrady. Otec Karla IV. Jan Lucemburský dal Brňanům právo, že mohou prodávat pouze moravské odrůdy, a proto se tu rozšířilo vinohradnictví,“ doplnil Čížek. Tehdejším moravským odrůdam totiž konkurovala rakouská vína.
- Plochy vinic se koncem 13. a počátkem 14. stol. rychle rozrůstaly po celé Moravě. Pro brněnské měšťany, kteří vlastnili vinice nejen v okolí Brna, ale i v Židlochovicích, Hustopečích, v Mikulově i ve Znojmě, byla rakouská vína velkou konkurencí. Na jejich žádost ustanovil král Jan Lucemburský 5. 4. 1325, že od sklizně hroznů až do Velikonoc se smějí v Brně šenkovat jen vína měšťanů brněnských. Proto byli v Brně jmenováni ochutnávači vína, kteří zjišťovali původ vína vezeného do Brna hned v městských branách a do města vpustili jen vína moravská, na která hned vysazovali cenu, za jakou se víno smí prodávat.
- Byl to zárodek cechu komisionářů vínem, jejichž funkci později plnili na Moravě šlotéři. Šlotéři byli dopravci sudů s vínem, kteří vytahovali sudy plné vína z vinných sklepů a přepravovali je do sklepů osob, které víno nakoupily. Ti měli největší přehled o jakosti a množství vína v moravských sklepích a byli prostředníky při nákupu a prodeji vína.
- Zdroj: wineofczechrepublic.cz
Vedení univerzity zvažovalo, že by víno nerostlo přímo v centru Brna, ale v bohunickém univerzitním kampusu. „Ale Vinařská je Vinařská. Je to genius loci. Je to návrat a proto jsme se pro ni rozhodli,“ dodal Čížek. Vinohrad proto bude ve čtvrtek odpoledne slavnostně otevřený v areálu kolejí Vinařská nad blokem A1 nedaleko Ekonomicko-správní fakulty.
Univerzitní vinice není první, která roste v centru města. Před dvěma lety poskytl magistrát jižní svahy pod Špilberkem vinařskému spolku, aby tam zasadil 420 sazenic. Vinaři a památkáři se shodli, že na městských svazích se bude nejvíc dařit odrůdám Rulandské bílé a Rýnský ryzlink. Brno se tak chce vrátit ke středověké tradici pěstování vinné révy na kopci pod hradem.
