Park u Vřídelní kolonády v Karlových Varech je v ohrožení. Město ho totiž vybudovalo na pronajatém pozemku, který byl dřív zanedbaný. Majitel pozemku se nyní obrátil na město s tím, že ho chce zpátky v původním stavu.
Park v samém centru lázeňské části Karlových Varů byl až do roku 2014 neupravovaný. Dlouhých šestadvacet let ho ohraničoval dřevěný plot. Vevnitř bujela vegetace a hromadily se odpadky. Před čtyřmi lety si ho magistrát pronajal. Dohodl se přitom s majitelem pozemku, že pronájem bude bezplatný.
Pracovníci městských parků upravili terén, vyřezali desítky stromů a keřů a zabezpečili přilehlou skálu. Do lokality umístili také několik laviček a otevřeli prostor pro veřejnost. Nákladů ve výši asi půl milionu korun nelitovali, protože se prostor nachází v bezprostředním sousedství slavného lázeňského pramene Vřídla.
Majitel chce pozemek zpět. V původním stavu
Teď se radní bojí, že všechno přijde vniveč. „Město Karlovy Vary obdrželo dopis, kterým nás vlastník veřejně přístupného pozemku u Vřídla vyzývá, abychom ho vrátili zpět a uvedli ho do původního stavu,“ říká primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (KOA).
To by znamenalo odstranit vše, co radnice za půl milionu korun pořídila. „V podmínkách je, že bychom měli postavit dřevěnou ohradu, demontovat lavičky, zábradlí a vykopat keře a květiny. Je to škoda. Tento prostor je poměrně využívaný v rámci festivalu i lázeňskými hosty,“ říká ředitel Správy lázeňských parků Miroslav Kučera.
Není jasné, jaké má vlastník s pozemkem další plány, ani proč ho chce vrátit do původního stavu. Majitel firmy pro ČT mimo záznam uvedl, že o tom s vedením města ještě jedná. Přání magistrátu je jasné. „Rádi bychom, aby to území zůstalo veřejně přístupné,“ říká primátor Kulhánek. Rozhodnout by se mělo do letošního září.
Zdrojem sporů je i Vřídlo
Spory vyvolává i podoba Vřídelní kolonády. Část obyvatel si přeje, aby se současná budova ze 70. let 20. století zbourala a na jejím místě se postavila replika dřívější litinové kolonády z 19. století. V lednu se k této otázce konalo referendum, které je však pro nedostatečnou účast neplatné. Zastánci repliky obviňují radnici, že za malou účast může, a spor míří k Nejyvššímu správnímu soudu.
Nad vývěrem karlovarského Vřídla původně stávaly jen lehké přístřešky a pavilonky, které se po opakovaných výbuších vody daly snadno obnovit. V roce 1774 byl v sousedství postaven velký barokní Vřídelní sál. Stavba byla odrazem léčebných zásad Davida Bechera, který zdůrazňoval pití vody přímo u pramene.
První jednotné architektonické řešení prostoru kolem Vřídla ale přišlo až v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche.
V letech 1878–1879 byla na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Už v roce 1939 byla ale z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let nahrazena dřevěným provizoriem.
V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu architekta Jaroslava Otruby. Ta je ale v současné době ve velmi špatném stavu, a musela být uzavřena.
