Lipno/Hochficht – Oba areály jsou od sebe nedaleko, každý má ten svůj na jedné straně hranice, přesto lidé z obou stran čím dál častěji tráví lyžování „u sousedů“. Řeč je o oblíbených skiareálech na Lipensku a blízkém Hochfichtu. Svahy nad největší českou nádrží má v oblibě stále více Rakušanů. Jen letos jich přes hranice přijelo více než tisíc. Zahanbit se nenechají ani Češi, kteří jezdí lyžovat za hranice. Na Hochfichtu tvoří zhruba třetinu návštěvníků.
„Máme hodně známých z Lince, kteří tu také byli, protože nabídka je větší než v Rakousku,“ zazní trochu překvapivě z úst Manfreda Dekmaira, když se s redaktorkou ČT baví na jednom ze svahu lipenského skiareálu. Se svou rodinou žije nedaleko Lince a na Lipno to má podobně daleko jako třeba lidé z Českých Budějovic, zhruba 60 kilometrů. Přesto Denkmairovi tentokrát zavrhli o několik kilometrů delší cestu na jedno z rakouských středisek a na jarní prázdniny zamířili s dětmi opačným směrem – kousek za české hranice.
Pohled na sjezdovku i statistiky zdejšího areálu přitom ukazují, že Lipno přitahuje čím dál více Rakušanů. Jen do poloviny února sem přijelo dvakrát více přeshraničních lyžařů než jindy za celou sezonu. „Zatímco v posledních třech letech to bylo 600 až 700 Rakušanů za celou sezonu, letos už máme v tuto chvíli téměř 1 200,“ tvrdí zástupce Skiareálu Lipno Jiří Falout.
Rakušané slyší hlavně na servis a vstřícnost lyžařských školek. Cizinci mezi zákazníky víceméně převládají, čemuž se přizpůsobuje výuka i jazykové vybavení instruktorů. „Ten poměr se nám přesouvá – třetina Češi, třetina německy mluvící a třetina ostatní cizinci,“ dodává vedoucí lyžařské školy Petr Chalupa.
Hochfichtem zní čeština u kas i v restauracích
Za rakouskými hranicemi je zase na svazích slyšet hlavně čeština. Na Hochfichtu tvoří Češi až třetinu zákazníků, ročně celkem 90 tisíc. Za sezonu jich sem přijede ale stonásobně víc než Rakušanů opačným směrem.
Dospělý na Hochfichtu lyžuje za 950 korun, na Lipně za 600. Při koupi zvýhodněných dětských skipasů se u čtyřčlenné rodiny ale cena v obou případech prakticky srovnává. Skipasy je navíc možné koupit se značnou slevou u ubytovatelů na Lipensku, kteří je dovezou skibusy přímo pod sjezdovku.
Čeští návštěvníci se nemusejí bát toho, že se ve skiareálu nedomluví, řada Čechů z příhraničí tam pracuje jak v gastronomii, tak v lyžařské škole i jinde. Z česko-rakouské spolupráce těží podle Emila Horvátha ze správní rady Destinačního managamentu Lipensko asi stovka ubytovatelů.
Se spoluprací jsou spokojení i starostové obcí z Lipenska, stále jim ale chybí lepší spojení s Hochfichtem, který je vzdušnou čarou vzdálený 3,5 kilometru od Lipna. Dříve se tam jezdilo 110 kilometrů přes hraniční přechod Studánky, potom 45 kilometrů přes Zvonkovou, po zamrzlém jezeře je to s odvahou 20 kilometrů přes Novou Pec. Zejména starosta Horní Plané Jiří Hůlka by po 17 letech úsilí přivítal výstavbu lanovky Klápa-Hraničník přes Národní park Šumava. Přes odpor ekologů se zatím dostala do rozvojových krajských plánů.
