Skupina italských turistů svými telefonáty blokovala linku 155. Zdravotníci museli jejich čísla zablokovat. Problém jsou i telefonáty lidí, kteří sice žádají pomoc, ale nejsou v ohrožení života. Ti neblokují jen linku, ale i záchrannou službu, která za nimi vyjíždí. Podle náměstka ředitele ZZS JMK Rudolfa Zvolánka je jen 12 až 13 procent případů, ke kterým vyjíždí zdravotníci, opravdu akutních.
Místo obvyklých žádostí o pomoc řešili jihomoravští dispečeři tísňové linky telefonáty italských turistů. Inspektor provozu Daniel Bartošek uvedl, že za třináct let své praxe takové přetížení linky nezažil. „Když jsem přišel do práce, tak mi vedoucí operačního střediska sdělil, že mají mnoho telefonátů ze zahraničních čísel a neví, jestli se jedná o tísňové volání, nebo ne,“ popsal Bartošek.
Nakonec se dispečerům podařilo zjistit, že nikdo v ohrožení není. Zahraniční turisti se podle Bartoška informovali o věcech, které s prací záchranářů nesouvisí „S cizinci bylo těžké hovořit, protože nebyli příliš sdílní,“ doplnil Bartošek. Ať už se jednalo o žert, nebo turisté věřili, že se dovolali správně, svým chováním mohli ohrozit jiné lidi, kteří by nutně potřebovali pomoc. Za hodinu a půl totiž na linku 155 volali 138krát.
Jejich opakované telefonáty totiž museli dispečeři přijmout, protože nemohou odmítnout ani jeden hovor. Podle zákona o elektronických komunikacích hrozí za zneužití tísňové linky pokuta až do výše 200 tisíc korun. V určitých případech by se volající mohl dopouštět i trestných činů šíření poplašné zprávy či ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Případem italských turistů se nyní zabývá policie.
Záchranku si lidé volají i kvůli zvýšené teplotě
Zneužití tísňové linky souvisí i se zbytečnými výjezdy záchranné služby. Zdravotníci totiž často kvůli poplašným zprávám vyjíždějí k lidem, kteří nejsou v ohrožení života. „Lidi často využívají linky 155 v domnění, že dostanou pomoc, z hlediska akutnosti nepotřebnou, lépe a s minimálními časovými a finančními náklady,“ popsal situaci náměstek ředitele ZZS JMK Rudolf Zvolánek.
Případů, ke kterým musí nezbytně vyjíždět, je jen okolo 13 procent ze všech hlášených. Dispečink přitom denně přijme okolo tisíce telefonátů, z nichž ke 250 případům zdravotníci vyjíždí. „Jsme tu pro ty nejtěžší případy – dopravní nehody, akutní porody, infarkt, cévní mozková příhoda, zranění po pádu, ochrnutí a podobně,“ vyjmenoval Zvolánek. Lidé je ale volají i ve chvíli, kdy mají jen zvýšenou teplotu.
Takové zneužívání linky může zkomplikovat zásah u člověka v ohrožení života. Kvůli vytíženosti nejbližších posádek pak totiž musí k vážným případům vyjíždět posádky ze vzdálenějších základen, a tím se prodlužuje dojezdový čas sanitního vozu.
