Lidem z vyloučené lokality ve Frýdku-Místku pomáhá zdravotní asistentka

Frýdek-Místek – Radnice ve Frýdku-Místku zaměstnala jako první v Česku zdravotně-sociální asistentku pro vyloučené lokality. Aranka Obodová se stará o těhotné, doprovází lidi k lékaři, pomáhá při komunikaci se zdravotními pojišťovnami. Agentura pro sociální začleňování tam totiž při průzkumu zjistila, že v osadě Míru a jejím okolí, kde žije přes čtyři sta Romů, má asi čtyřicet procent obyvatel zdravotní problémy, které mohou souviset i se sociálním vyloučením.

K problémům, který lidé z někdejší kolonie pro zaměstnance tamních válcoven plechu řeší, patří například to, že nemohou sehnat doktora. Tvrdí, že lékaři a zdravotníci nejsou moc vstřícní, když slyší, jaké mají bydliště. Někteří se ani nejdou zeptat, protože automaticky čekají odmítnutí. K Arance Obodové, která do lokality pravidelně dochází, získali důvěru, svěřují se jí s problémy a ona je pomáhá řešit jako prostředník. „Mám syna Romana, který teď dovršil 18 let. Dosud chodil k dětské doktorce, praktického lékaře ale pro něho nemohu najít. Všude prý mají plno,“ říká například Božena Bongilajová. Obrátila se proto na zdravotně-sociální asistentku. „Obvolám lékaře a zeptám se, jestli by ho nevzali. Pokud ne, zavoláme na zdravotní pojišťovnu, ta je povinna nějakého lékaře sehnat,“ říká ženě Obodová.

Pro ně jsme lidi z ghetta…

Božena Bongilajová má sama zdravotní problémy a prý i špatné zkušenosti s lékaři. „Máme to tady těžší. Když jdeme do nemocnice na pohotovost, nebo chceme sanitku, tak stačí říct, odkud jsme… Pro ně jsme lidi z ghetta. Přitom se tady snažíme,“ stýská si Bongilajová. Tvrdí, že ani ona nemůže najít stálého lékaře. Podle Obodové si i ostatní stěžují na neochotu. „Lidé říkají, že mají třeba problémy, když přijdou na pohotovost. Zdravotníci jim vytýkají, že nemají praktického lékaře, ke kterému měli jít místo k nim,“ vysvětluje Obodová. S tím, že by nakonec nebylo možné pro klienta lékaře sehnat, se ale nesetkává.

Dívky čeká přednáška o antikoncepci

Přístup k lékařské péči lidem z osady často komplikují dluhy u zdravotní pojišťovny. „V takových případech tam s klientem zajdu a snažím se dojednat splátkový kalendář v jeho finančních možnostech,“ říká asistentka, která s lidmi řeší nejen zdraví, ale také zaměstnání a bydlení. A snaží se také šířit osvětu mezi budoucími matkami. „Chystáme přednášky pro ženy a dívky na téma antikoncepce, která není u Romů vůbec běžná. Chceme hovořit o plánovaném rodičovství, další témata jsou příprava do porodnice a na porod, kojení, péče o dítě,“ říká Obodová. Navázala i kontakt s dětskými lékaři, ke kterým děti z Mírové ulice a okolí chodí. „Stává se, že rodič opomene zajít s dítětem na preventivní prohlídku nebo na očkování. Mám domluveno s doktorkami, že mi v takových případech zavolají a já pak zajdu za maminkou, abych jí to připomenula,“ líčí Obodová.

Nahrávám video
Hovoří Aranka Obodová
Zdroj: ČT24

Funguje to, říká magistrát

Zdravotně-sociální asistentka pro vyloučené lokality funguje ve Frýdku-Místku půl roku a podle radnice jsou výsledky znát. „Mnohé problémy po nástupu zdravotně-sociální asistentky, která působí také jako prostředník mezi magistrátem a terénem, zmizely. S umisťováním lidí z této lokality k lékařům opravdu byl dříve problém. V tuto chvíli nevím o nikom, kdo by si stěžoval, že ho nemůže sehnat,“ uvedl proradce frýdecko-místeckého magistrátu pro národnostní menšiny Rostislav Hekera. Město je první v republice, které zaměstnalo zdravotně-sociální asistentku pro vyloučené lokality. Dosud to byla doména neziskových organizací nebo časově omezených grantů.

Agentura se zaměří i na zaměstnanost

V oblasti kolem ulic Míru, Křížíkovy a Sokolské, kde je také Romy hojně obydlená ubytovna, nyní působí i státní Agentura pro sociální začleňování. Její pracovníci analyzovali situaci v terénu a navrhli různá opatření, která by mohla pomoci Romům i ostatním lidem žijícím v okolí. Upozornili i na zdravotní problémy obyvatel. „Uzavřeli jsme s městem spolupráci na tři roky. Hlavním cílem je nastartování procesů v oblastech bydlení, zaměstnávání, vzdělávání a volného času a prevence patologických jevů,“ říká Marcela Bužgová z agentury. Do budoucna počítá, že pro vyloučenou lokalitu ve Frýdku-Místku získá peníze z evropských fondů, ze kterých by město mohlo financovat různé projekty například na podporu zaměstnanosti. V lokalitě začalo fungovat doučování pro děti, které mají potíže ve škole, vznikla tam i Rada obyvatel sídliště Válcoven plechu. Tam se lidé radí například o tom, jak zlepšit životní prostředí. „Lidé tam jsou strašně rádi, když se o ně někdo zajímá a mluví s nimi o jejich problémech,“ říká Bužgová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 4 hhodinami

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 7 hhodinami

Firma AVE CZ u soudu neuspěla ve sporu o spalovnu v Rybitví, podá kasační stížnost

Firma AVE CZ neuspěla u soudu ve sporu o územní plán obce Rybitví na Pardubicku. Společnost žádala jeho zrušení a změnu tak, aby územní plán neblokoval zamýšlenou modernizaci spalovny odpadů. Proti rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích podá společnost kasační stížnost.
před 8 hhodinami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
před 17 hhodinami

Tři zadržení za krádež bankomatů v Praze skončili ve vazbě, čtvrtý je svědkem

Tři ze čtyř podezřelých, které policie v pátek zadržela kvůli krádeži peněz ze dvou bankomatů u obchodního centra v Praze 4, skončili ve vazbě. Čelí obvinění z krádeže vloupáním. U čtvrtého zadrženého kriminalisté neprokázali podíl na krádeži, proto ho propustili a je svědkem, řekli policisté. Současně si myslí, že případ souvisí s obdobnými krádežemi na Slovensku a obvinění cizinci ve věku 25 až 40 let chtěli v trestné činnosti pokračovat. Podle policistů to dokládá i nález zhruba 1,5 kilogramu výbušniny TNT při domovních prohlídkách u podezřelých.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

Praha chce od státu pořídit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve však odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Radní zároveň schválili i koupi Národního domu na Vinohradech za 399 milionů korun. O finálním rozhodnutí budou v obou případech ještě hlasovat zastupitelé.
13. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026
Načítání...