Lidem z vyloučené lokality ve Frýdku-Místku pomáhá zdravotní asistentka

Frýdek-Místek – Radnice ve Frýdku-Místku zaměstnala jako první v Česku zdravotně-sociální asistentku pro vyloučené lokality. Aranka Obodová se stará o těhotné, doprovází lidi k lékaři, pomáhá při komunikaci se zdravotními pojišťovnami. Agentura pro sociální začleňování tam totiž při průzkumu zjistila, že v osadě Míru a jejím okolí, kde žije přes čtyři sta Romů, má asi čtyřicet procent obyvatel zdravotní problémy, které mohou souviset i se sociálním vyloučením.

K problémům, který lidé z někdejší kolonie pro zaměstnance tamních válcoven plechu řeší, patří například to, že nemohou sehnat doktora. Tvrdí, že lékaři a zdravotníci nejsou moc vstřícní, když slyší, jaké mají bydliště. Někteří se ani nejdou zeptat, protože automaticky čekají odmítnutí. K Arance Obodové, která do lokality pravidelně dochází, získali důvěru, svěřují se jí s problémy a ona je pomáhá řešit jako prostředník. „Mám syna Romana, který teď dovršil 18 let. Dosud chodil k dětské doktorce, praktického lékaře ale pro něho nemohu najít. Všude prý mají plno,“ říká například Božena Bongilajová. Obrátila se proto na zdravotně-sociální asistentku. „Obvolám lékaře a zeptám se, jestli by ho nevzali. Pokud ne, zavoláme na zdravotní pojišťovnu, ta je povinna nějakého lékaře sehnat,“ říká ženě Obodová.

Pro ně jsme lidi z ghetta…

Božena Bongilajová má sama zdravotní problémy a prý i špatné zkušenosti s lékaři. „Máme to tady těžší. Když jdeme do nemocnice na pohotovost, nebo chceme sanitku, tak stačí říct, odkud jsme… Pro ně jsme lidi z ghetta. Přitom se tady snažíme,“ stýská si Bongilajová. Tvrdí, že ani ona nemůže najít stálého lékaře. Podle Obodové si i ostatní stěžují na neochotu. „Lidé říkají, že mají třeba problémy, když přijdou na pohotovost. Zdravotníci jim vytýkají, že nemají praktického lékaře, ke kterému měli jít místo k nim,“ vysvětluje Obodová. S tím, že by nakonec nebylo možné pro klienta lékaře sehnat, se ale nesetkává.

Dívky čeká přednáška o antikoncepci

Přístup k lékařské péči lidem z osady často komplikují dluhy u zdravotní pojišťovny. „V takových případech tam s klientem zajdu a snažím se dojednat splátkový kalendář v jeho finančních možnostech,“ říká asistentka, která s lidmi řeší nejen zdraví, ale také zaměstnání a bydlení. A snaží se také šířit osvětu mezi budoucími matkami. „Chystáme přednášky pro ženy a dívky na téma antikoncepce, která není u Romů vůbec běžná. Chceme hovořit o plánovaném rodičovství, další témata jsou příprava do porodnice a na porod, kojení, péče o dítě,“ říká Obodová. Navázala i kontakt s dětskými lékaři, ke kterým děti z Mírové ulice a okolí chodí. „Stává se, že rodič opomene zajít s dítětem na preventivní prohlídku nebo na očkování. Mám domluveno s doktorkami, že mi v takových případech zavolají a já pak zajdu za maminkou, abych jí to připomenula,“ líčí Obodová.

4 minuty
Hovoří Aranka Obodová
Zdroj: ČT24

Funguje to, říká magistrát

Zdravotně-sociální asistentka pro vyloučené lokality funguje ve Frýdku-Místku půl roku a podle radnice jsou výsledky znát. „Mnohé problémy po nástupu zdravotně-sociální asistentky, která působí také jako prostředník mezi magistrátem a terénem, zmizely. S umisťováním lidí z této lokality k lékařům opravdu byl dříve problém. V tuto chvíli nevím o nikom, kdo by si stěžoval, že ho nemůže sehnat,“ uvedl proradce frýdecko-místeckého magistrátu pro národnostní menšiny Rostislav Hekera. Město je první v republice, které zaměstnalo zdravotně-sociální asistentku pro vyloučené lokality. Dosud to byla doména neziskových organizací nebo časově omezených grantů.

Agentura se zaměří i na zaměstnanost

V oblasti kolem ulic Míru, Křížíkovy a Sokolské, kde je také Romy hojně obydlená ubytovna, nyní působí i státní Agentura pro sociální začleňování. Její pracovníci analyzovali situaci v terénu a navrhli různá opatření, která by mohla pomoci Romům i ostatním lidem žijícím v okolí. Upozornili i na zdravotní problémy obyvatel. „Uzavřeli jsme s městem spolupráci na tři roky. Hlavním cílem je nastartování procesů v oblastech bydlení, zaměstnávání, vzdělávání a volného času a prevence patologických jevů,“ říká Marcela Bužgová z agentury. Do budoucna počítá, že pro vyloučenou lokalitu ve Frýdku-Místku získá peníze z evropských fondů, ze kterých by město mohlo financovat různé projekty například na podporu zaměstnanosti. V lokalitě začalo fungovat doučování pro děti, které mají potíže ve škole, vznikla tam i Rada obyvatel sídliště Válcoven plechu. Tam se lidé radí například o tom, jak zlepšit životní prostředí. „Lidé tam jsou strašně rádi, když se o ně někdo zajímá a mluví s nimi o jejich problémech,“ říká Bužgová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 18 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...