Liberecký kraj - Pokutu 206 milionů korun má zaplatit Liberecký kraj za chyby při čerpání peněz z Evropského sociálního fondu. Na úřad už dorazil platební výměr. Hejtmanství se odvolalo a peníze zatím uhradit nechce. Čelí proto kritice, že nepostupuje správně a situaci ještě zhoršuje.
Za peníze ze sociálního fondu mělo v Liberci fungovat nízkoprahové centrum pro Romy. Kde ale miliony z evropských dotací ve skutečnosti skončily, to se neví. Kontrola prokázala rozpory mezi skutečnými a vykázanými náklady. Například pronájem budovy stál tisíc korun, ale Liberecký kraj na něj poslal 25x víc. A podobné chyby odhalili kontroloři i v dalších projektech. Stát chce teď zpátky dotaci ve výši 103 miliony a k tomu stejně vysoké penále - dohromady tedy 206 milionů korun.
Hlídat, kam peníze skutečně jdou, mělo bývalé vedení kraje. Že to ve skutečnosti kraj důsledně nedělal, to kritizoval Miroslav Kroutil, bývalý manažer projektu, který v Libereckém kraji dotace na poskytování sociálních služeb rozděloval: „Základ je v tom, že kraj nastavil podmínky těch sociálních služeb takovým způsobem, že poskytovatel je téměř nemusel plnit a dostal své peníze v řádech milionů. Druhá věc je, že došlo k pochybení při výběrových řízeních, kdy kraj bohužel sdělil, že poskytovatel nemusí, respektive musí mít jistou kvalifikaci, a finanční úřad na to má jiný názor. A to je těch 206 milionů,“ uvedl dnes Miroslav Kroutil, bývalý projektový manažer a dnes analytik Protikorupčního pracoviště o. p. s.
Miroslav Kroutil jako manažer projektu na nedostatečnou kontrolu Libereckého romského sdružení vedení kraje bezvýsledně upozorňoval a varoval před tunelováním evropských dotací. Kraj ale Miroslava Kroutila z práce propustil. Ten se ovšem proti svému propuštění ohradil, kraj zažaloval a soud vyhrál. Podle soudce bylo Kroutilovo propuštění neoprávněné, k výpovědi nebyly zákonné důvody. Kraj mu měl zaplatit zhruba 800 tisíc korun jako náhradu za ušlou mzdu.
Miroslav Kroutil dnes k celé situace kolem dotací říká: „Mizely miliony a lidem, kteří je měli dostat, tak se jim nedostaly, protože dostali za ni třeba jen desetinovou službu. Nebo setinovou službu. A to myslím, že v pořádku není, a já jsem s takovými lidmi dřív pracoval a já to prostě nemůžu přenést přes srdce. A když můžu proti tomu bojovat, tak proti tomu bojovat budu,“ uvedl Miroslav Kroutil.
Nákup vína z peněz na sociální služby
Politici nakoupili z peněz na sociální služby například i víno. I o tom píše kontrolní zpráva: „Výdaj za víno jako propagační předmět je v rozporu s obsahovou stránkou projektu a nelze jej uznat jako způsobilý,“ konstatuje platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně.
Další pochybení podle kontrolní zprávy: Při zadání zakázky na sociální služby by měl podle zákona o zadávání veřejných zakázek dodavatel prokázat splnění kvalifikace už při podání nabídky. Kraj ale připustil doložení profesní kvalifikace teprve do 30 dnů od podepsání smlouvy. Protože tato výběrová řízení byla vypsána v rozporu s uvedným zákonem, měla být podle kontrolní zprávy zrušena. Kraj je ale nezrušil a pokračoval ve výběru dodavatele.
Pavel Petráček (ČSSD), tehdejší radní Libereckého kraje uvedl, že každého čtvrt roku posílali monitorovací zprávy: „Na základě nich nám zálohově chodily peníze, které byly průtokové. Ty nebyly na Libereckém kraji. To je absolutní nesmysl.“
Nynější vedení kraje označuje výši pokuty za likvidační. Úřad se už odvolal. Platit tak prý zatím nemusí. „Já se přiznám, že 206 milionů si nedokážu představit, že bychom to měli platit. Budeme žádat ještě o to, aby se zmírnily dopady,“ uvedl Petr Tulpa (SLK), radní Libereckého kraje.
Postup kraje kritizuje místní protikorupční neziskovka, podle které měl kraj pokutu už dávno zaplatit. V platebním výměru totiž stojí, že odvolání nemá odkladný účinek: „Nemáte na vybranou, prostě ho musíte zaplatit. Když ho nezaplatíte, tak se něco stane,“ uvedl Miroslav Kroutil.
Podle kritiků tak hrozí, že se pokuta ještě zvýší o úroky z prodlení: „Pokud je příjemci dotace vyměřena daň (odvod za porušení rozpočtové kázně) platebním výměrem, subjekt se může proti tomuto platebnímu výměru odvolat. O odvolání rozhoduje Odvolací finanční ředitelství. Daňový subjekt je povinen daň zaplatit ve lhůtě splatnosti (30 dnů ode dne doručení platebního výměru), respektive do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Pokud daňový subjekt daň do této lhůty neuhradí, vzniká mu na daňovém účtu nedoplatek. Kterýkoliv daňový subjekt však může i v případě, že mu je například doměřena daň nebo vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně, požádat o posečkání s úhradou daně. O žádosti o posečkání rozhoduje příslušný správce daně,“ uvedla k situaci Petra Petlachová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství. Jestli úřad postupoval správně, se ukáže během příštích týdnů.
Pokuty v souvislosti s dotacemi hrozí i v dalších krajích
V Ústí nad Labem už tři roky měly fungovat obchody na pěší zóně u nádraží. Projekt stál 170 milionů korun. Obchodníci o využití prostor ale zájem nemají a městu kvůli tomu hrozí pokuta. Stavbu totiž financovala Evropská unie a má v podmínkách, že musí fungovat nejméně pět let. Město se tedy bude muset zpovídat dotačním úředníkům ROP Severozápad. Takzvanou podmínku udržitelnosti mají všechny projekty placené z eurodotací. Magistrát proto teď zvažuje, že prázdná místa nabídne neziskovým organizacím.
V Karlovarském kraji zase řeší problém, jestli propagační propisky a deštníky vybral v souladu s předpisy Evropské unie. Kraj totiž kvůli propagačním předmětům musí vrátit dotaci a ještě zaplatit pokutu – v součtu téměř 1,5 milionu korun. V případě těchto projektů totiž podle finančního úřadu nebyly při výběru dodavatele propagačních předmětů přesně stanoveny vlastnosti, které mají mít, a vybíralo se podle subjektivního hodnocení. Kraj se ale brání a proti pokutě podává správní žalobu.
