Kvalitnímu uhlí z Paskova je konec. Na jeho dovozu už vydělávají Australané i Kanaďané

S nedostatkem koksovatelného uhlí se tři měsíce od uzavření Dolu Paskov potýkají firmy v Moravskoslezském kraji. Potřebují ho hlavně pro výrobu železa a oceli. „Do největších hutí tak míří materiál například z Kanady nebo Austrálie,“ zjistila redaktorka České televize Pavla Daňková.

Sehnat podobně kvalitní surovinu, jako byla ta z Paskova, ale není podle představitelů jednotlivých firem jednoduché. „Vyrovnat se se ztrátou koksovatelného uhlí nebylo snadné třeba pro Třinecké železárny. Roční spotřeba uhlí se tady při objemu výroby 2,5 milionu tun oceli pohybuje kolem jednoho milionu tun,“ uvedla Pavla Daňková.

Z OKD, která je v úpadku od loňského května, přitom společnost brala v minulosti zhruba polovinu potřebného množství. Firma se na přechod k jiným dodavatelům připravovala už několik měsíců dopředu, v podstatě všechny suroviny mají ale jiné vlastnosti, než mělo uhlí z Paskova.

Železárny budou zpracovávat také uhlí z Kanady. Stále ale chtějí podle Pavly Daňkové odebírat i uhlí české a polské. Pro dodržení správných parametrů koksu se však musí vytvořit směs z několika druhů uhlí. Firma staví také v těchto dnech rovněž speciální pec na zkoušení uhlí, jedná se o menší zařízení, kde by byl materiál testován. Stavba by měla být dokončena letos v polovině července. 

Nové dodavatele hledají také v ostravském Mittalu – do této huti míří uhlí dokonce až z Austrálie. Zástupci OKD nechtějí svůj aktuální těžební plán a plnění závazků vůči dodavatelům komentovat s odkazem na probíhající insolvenci. Soud bude o případné reorganizaci nebo konkurzu firmy rozhodovat na konci srpna

V krizi i kvůli nízkým cenám uhlí

OKD se dostalo do úpadku kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Věřitelé podali k soudu celkem více než 570 přihlášek a žádali po OKD dohromady přes 24,3 miliardy korun. Insolvenční správce Lee Louda ale většinu popřel, uznal jen pohledávky zhruba za 2,8 miliardy korun.

V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje víc než 10 000 lidí. Od vyhlášení insolvence, kterou navrhlo samo OKD, už firma udělala mnoho úsporných opatření. Jedním z hlavních bylo právě ukončení těžby v Dole Paskov. Postupně se mají zavírat i ostatní doly, poslední z nich pravděpodobně v roce 2023.

O příspěvek pro propouštěné horníky je zájem

O příspěvek pro propuštěné horníky, o který mohou od 1. června 2016 žádat zaměstnanci OKD a od prosince i pracovníci dalších menších těžebních společností, už požádalo 1380 lidí. Většina žádostí byla schválena. Uvedla to mediální zástupkyně státního podniku Diamo, který přijímá žádosti a vyplácí příspěvky, Jana Dronská.

Státní příspěvek má sloužit ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem těžby. Z těžební společnosti OKD, která je od loňska v úpadku a v březnu z ekonomických důvodů ukončila těžbu ve ztrátovém Dole Paskov, odešlo jen letos více než 1000 lidí.

Mohu potvrdit, že nový státní příspěvek plní svůj účel a je o něj velký zájem. Největší vlnu žádostí jsme zaznamenali během letošního dubna, kdy podávali žádosti zaměstnanci Dolu Paskov.
Tomáš Rychtařík
ředitel státního podniku Diamo

Dronská uvedla, že o příspěvek požádalo dosud 968 bývalých zaměstnanců Dolu Paskov. Zaměstnanci z jiných dolů OKD na Karvinsku podali 191 žádostí. „Převažují důlní pracovníci, ale mezi žadateli je také několik desítek žen. Nejstaršímu žadateli bylo 63 let, nejmladšímu 21 let. Pouze pět žádostí bylo z důvodu nesplnění podmínek zamítnuto,“ uvedla Dronská.

Horníci pracující převážně v podzemí mají dostávat 8000 korun a ostatní pracovníci 7000 korun měsíčně. Podporu budou dostávat tři až pět let – podle věku a odpracované doby. Zatím podnik Diamo vyplatil na příspěvcích přes 12 milionů korun. Až naběhnou i platby pro bývalé zaměstnance Dolu Paskov, bude Diamo vyplácet přes osm milionů korun měsíčně. Kromě samotného OKD mají na příspěvek nárok i bývalí zaměstnanci odštěpného závodu GEAM podniku Diamo a společností Slezská důlní díla a OKD, HBZS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 21 mminutami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 50 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 1 hhodinou

Opravy železnice na jihu Čech uzavřou dvě desítky přejezdů

Řidiče na jihu Čech čekají v dalších týdnech komplikace na silnicích. Kvůli opravám na čtvrtém železničním koridoru mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm se budou v květnu a červnu postupně uzavírat železniční přejezdy i navazující silnice. Některé objížďky mohou řidičům cestu prodloužit i o desítky kilometrů.
před 1 hhodinou

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 1 hhodinou

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Uzavírka mostu v Havlíčkově Brodě komplikuje dopravu. Přestavba souvisí s Dukovany

Most v Masarykově ulici v centru Havlíčkova Brodu silničáři uzavřeli kvůli přestavbě. Je součástí trasy, po níž se budou přepravovat nadrozměrné komponenty pro nové bloky jaderné elektrárny Dukovany. Provizorní most je určený jen pro autobusy a složky integrovaného záchranného systému. Pěší mohou využít lávku. Řidiči tak musejí počítat s komplikacemi, město proto doporučuje využívat obchvat a dočasně zavedlo MHD zdarma.
před 15 hhodinami
Načítání...