V Sendražicích na Královéhradecku vykopali archeologové z Muzea východních Čech šest hrobů germánského kmene ze 6. století, tedy z období známého jako stěhování národů. Jeden z hrobů nebyl v průběhu staletí vykraden a až do současnosti ukrýval cenné šperky.
Meč, textilie a šperky nalezli archeologové v germánském hrobě u Sendražic. Pochází z doby stěhování národů
Vzácný nevykradený hrob bohaté germánské ženy odkryl hradecký archeolog Pavel Horník. Nalezl v něm desítky šperků, třeba dvojici spon. „Jsou zdobeny sklem nebo almandiny, může být zdoben i českými granáty. Z tohoto hrobu pochází také zlomek hřebene,“ popsal nález archeolog, který paradoxně z předmětu stěhování národů na škole propadl a zkoušku musel opakovat.
Součástí objevu je také krátký meč sax s dřevěnou pochvou. Jeho nález vědci tajili z opatrnosti několik týdnů. Mezitím v místě, kde ho objevili, vyrostly základy několika rodinných domků.
Vědce nyní čeká čištění nálezů i analýza toho, co se dá z předmětů a koster vyčíst. Pomocí DNA určí věk pohřbené ženy i to, odkud kmen pocházel. Ze zubů zjistí, co lidé jedli. A mají i šanci zrekonstruovat, jak se lidé oblékali. Na jedné ze spon se totiž uchovala textilie.
„V zemi se tento materiál dochová zřídka. Najednou jsme schopni se podívat, jak textilie vypadaly, z jakého materiálu byly vyrobeny. Poznatků z doby stěhování národů máme málo,“ říká Helena Březinová z Archeologického ústavu Akademie věd.
Mohlo by jít o Langobardy?
Vědci zvažují, že by objevené hroby u Sendražic mohly patřit germánskému kmeni, možná Langobardům. „Původně kmen seděl na dolním Labi, ale v průběhu konce doby římské a období stěhování národů se přesouvá přes střední Evropu až na sever Itálie,“ popsal cestu Langobardů archeolog Jan Jílek z Muzea východních Čech a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno.
Vedle analýzy toho, co už nalezli, musí archeologové ještě přes síta proplavit desítky metráků sendražické zeminy. Mohly by se v ní nacházet další cenné památky.