Kdo zlikviduje výbušné laguny? Vláda uvolní další miliardu

Ostrava – Sanace jedovatých lagun bývalé rafinerie Ostramo v Ostravě bude pokračovat nejdříve za rok. Vláda na dnešním jednání potvrdila, že je připravena uvolnit na odstranění jedné z největších ekologických zátěží v Česku další miliardu korun. Kdo laguny odtěží a kolik to bude ve skutečnosti stát, není stále jasné. Dnes byl poslední den, kdy se mohly firmy přihlásit do nového tendru vypsaného státním podnikem Diamo.

Laguny těžilo od roku 2010 sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan, hotovo i s rekultivací zamořeného území mělo být příští rok. Odtěžilo asi 200 tisíc tun odpadů, v roce 2012 ale kvůli celé řadě problémů práce zastavilo. Vedle technologických nedostatků a problémů s udáváním paliva, které firma z odpadů s obsahem karcinogenních látek vyráběla, se ukázalo, že materiálu je asi o třetinu více, než ukazoval průzkum.

Diamo: Solanky z lagun by mohly ohrozit zdroje pitné vody v Ostravě

Kontaminovaná zemina teď v zařízení, kde měla být přepalována, vybuchuje. Situaci ztěžují také takzvané solanky - zasolené vody s obsahem kyseliny sírové, které vznikly v průběhu desítek let fungování rafinerie. Podle zástupců Diama, které má laguny na starosti, je situace vážná. „Mohlo by dojít k tomu, že by se ty solanky mohly dostat až do zdroje pitné vody v ostravské Nové Vsi. Proto se musí urychleně sanovat, zajistit a čistit,“ řekl České televizi Josef Havelka, vedoucí ostravského závodu Diama Odra.

Ostravské laguny
Zdroj: ČT24

Vítěz výběrového řízení, který nabídne kvalitní řešení za nejnižší cenu, bude muset vytěžit zbývajících 90 tisíc tun problematických odpadů a také vymyslet, co s nimi udělá. Je jasné, že ani to nebude jednoduché. Například cementárna v Čížkovicích, kde už skončilo 70 tisíc tun paliva vyrobeného z lagun, ho už nechce odebírat. Lidé proti pálení i skladování odpadů demonstrovali, ekologické organizace protestovaly. „Žádná koncovka nemá takovou kapacitu, aby to mohla všechno spálit během jednoho roku. Musí samozřejmě mít úložné místo, které splňuje podmínky pro ukládání těchto odpadů,“ doplnil Havelka.

Vedení města Ostravy i kraje opakovaně apelovalo na vládu, aby situaci řešila. Problémy s bývalou rafinerií se táhnou od roku 1989, kdy ji zprivatizovala společnost Ostramo-Vlček. Už ta se zavázala odpady zlikvidovat. Když zkrachovala, stát je koupil zpátky za korunu. „Je to velký problém, který se na můj vkus řeší až příliš dlouho,“ konstatoval moravskoslezský hejtman Miroslav Novák z ČSSD.

Čtvrtstoletí likvidace lagun

Odpady z rafinerie se ukládaly v Ostravě od počátku 20. století, později se tam svážely staré motorové oleje z celého Československa. Původně byla rafinerie, kterou založil vídeňský průmyslník v roce 1888, na periferii města. S jeho rozmachem se ocitla v centru městské zástavby.

Privatizace a krach: Po roce 1989 areál zprivatizovala společnost Ostramo-Vlček, která se zavázala odpady zlikvidovat, avšak zkrachovala. Nezajištěnou a okolí nebezpečnou skládku pak za korunu odkoupil zpátky stát.

Čistá Ostrava a Geosan: Laguny Ostrama převzal státní podnik Diamo a vypsal na sanaci lagun výběrové řízení. Zakázku za čtyři miliardy korun dostalo v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan. To se zavázalo zpracovat do roku 2010 asi dvě stě tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes čtyři sta tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.

Anabáze s palivem: Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma prostřednictvím dalších firem domlouvat odbyt paliva, které několikrát změnilo obchodní název, v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů.

Ostuda v Polsku: V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polská Hlavní inspekce životního prostředí označila palivo za nebezpečný odpad a požádala české státní orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka. Státní podnik Diamo přiznal, že ztratil nad tím, kde a jak se měl odpad pálit, kontrolu.

Akce Litvínov: Téhož roku skončilo sto tisíc vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení včetně Greenpeace se má postupně pálit v cementárně v Čížkovicích.

Další kaly, nový tendr: V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení za dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem. Loni vypsal státní podnik Diamo výběrové řízení na firmu, která zlikviduje zbývajících více než devadesát tisíc tun kalů. Cenu odhadl na asi miliardu korun. O zakázku má opět zájem Geosan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Případ týrání koček v oboře Březka míří k soudu

Státní zástupce podal obžalobu v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil mluvčí státního zastupitelství Praha-východ Dalibor Šelleng. V případu odsouzení hrozí obžalovanému za trestný čin týrání zvířat až šest let odnětí svobody.
10:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úpravy rozptylové loučky v Brně vyvolaly odpor pozůstalých

Pozůstalým se nelíbí, že na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně začala správa hřbitova provádět úpravy. Vykácela už několik stromů a pokračovat bude budováním závlahového systému. Pozůstalí považují zásah do pietního místa za neetický a sepsali petici. Podle vedení správy hřbitova jsou stížnosti neopodstatněné, zásah do samotného pietního místa má být minimální.
před 8 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 9 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 18 hhodinami

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 22 hhodinami

Firma AVE CZ u soudu neuspěla ve sporu o spalovnu v Rybitví, podá kasační stížnost

Firma AVE CZ neuspěla u soudu ve sporu o územní plán obce Rybitví na Pardubicku. Společnost žádala jeho zrušení a změnu tak, aby územní plán neblokoval zamýšlenou modernizaci spalovny odpadů. Proti rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích podá společnost kasační stížnost.
před 23 hhodinami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
včera v 07:30
Načítání...