Kdo může za Blanku? „Déšť, déšť, déšť, déšť,“ zní od všech firem

Praha – Kdo za to může? Přece déšť! To je jedna z mála věcí, na které se shodují společnosti, které pro Prahu stavějí a pokoušejí se zprovoznit tunelový komplex Blanka. Když ale přijde na otázku, kdo by měl být zodpovědný za to, že napršelo do míst, kde mělo být naprosté sucho, shoda už nepanuje. Zatímco se firmy a pražské vedení hádají, lidé na zprovoznění tunelu stále marně čekají.

„Termíny držíme, dokonce jsme malinko v předstihu, finanční náklady držíme v nastavených parametrech smluvního vztahu. Vysoutěžená cena přes 21 miliard korun, na ní se nic nemění. Vlastní tunel Blanka bude zprovozněn na konci roku 2012,“ pravil před koncem svého druhého mandátu někdejší pražský primátor Pavel Bém. Z dnešního pohledu jde o prohlášení podobného kalibru jako „situace je, řekl bych, nadmíru výtečná“ předchozího primátora Igora Němce. Nicméně ani Pavel Bém nemohl tušit, jaké obrátky nabere dění kolem Blanky na sklonku zimy 2015.

Všichni ukazují na počasí, to jako jediné vinu neodmítá

Zabezpečovací kabely, které měly ležet ve zcela suchém prostředí, jsou navlhlé, protože do jejich prostoru, když ještě nebyl řádně uzavřen, nateklo při přívalových deštích před dvěma lety na jaře. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nešetří silnými slovy. Po jednání s dodavateli a dalšími zúčastněnými společnostmi také podotkla, že „všechny firmy svalují jedna na druhou vinu“ - Více čtěte zde: Za to, že jednání vázne, může podle Krnáčové „podstatně víc debilů“.

Primátorka Prahy Adriana Krnáčová (nestr. za ANO)
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Mohlo by se zdát, že za to, že kabely, které nejsou odolné proti vlhkosti, ležely ve vodě, může firma, která je položila – dodavatel technologické části stavby ČKD Praha DIZ. Ta to však odmítá. „Přesně jsme postupovali v souladu s tím, co bylo napsáno v projektu,“ zdůraznil mluvčí ČKD Praha DIZ Karel Samec. Projekt Blanky vytvořila společnost Satra. I ona však odmítá, že by pochybila. „Za naším technickým řešením si stojíme,“ zdůraznil výrobní ředitel Satry Alexandr Butovič. Ostatně – jak upozornil Pavel Kočiš, mediální zástupce stavebního dozoru IDS – obdobné technické řešení s tímtéž typem kabelů nebylo v Blance použito poprvé, stejné kabely jsou například ve Strahovském tunelu i dálničních tunelech. Jak ale v rozhovoru pro televizi DVTV upozornila bývalá ředitelka Úseku kontroly kvality ŘSD Miloslava Pošvářová, „všechny tunely v České republice tečou“. Odkázala na reklamace tunelu Klimkovice na D1 a Královopolských tunelů, které během svého působení na ŘSD provedla. Není tedy něco špatně při stavbě, když do údajně vodotěsných prostor teče?

Když Metrostav dokončil tři roky po prvním oznámeném termínu svoji část práce, prohlásil, že dodržel slovo. O vlhnoucích kabelech se tehdy ještě nevědělo.
Zdroj: ČT24

Mluvčí Metrostavu František Polák detailně popsal, jak a proč do tunelu před dvěma lety nateklo, ale odpovědnost za navlhnutí kabelů rovněž odmítl. „My jsme zedníci, my umíme udělat tunel, ale kabely tady montoval někdo jiný,“ uvedl. A co na to stavební dozor? Ten věci vrací opět na začátek. „My nekontrolujeme projekt, neoponujeme projekt, projekt je něco, co dostaneme na stůl, a to je naše zadání od investora,“ řekl Pavel Kočiš.

Přestože každá společnost, kterou si Praha na Blanku nasmlouvala, má své vysvětlení, proč ona není za fiasko s kabely zodpovědná, na jednom se jejich zástupci shodují:

Pavel Kočiš, IDS (stavební dozor): „Za to mohou ty přívalové deště.“

Alexandr Butovič, Satra (projektant): „Zásadní chyba se stala v tom, že přišly přívalové srážky.“

Karel Samec, ČKD Praha DIZ (dodavatel technologií): „Za všechno mohl přívalový déšť, který nastal v červenci 2013.“

František Polák, Metrostav (dodavatel stavby): "Za to, že pršelo, nenese odpovědnost nikdo."

Odpovědnost za déšť, který je nakonec jediným jasným viníkem, by měla nést pojišťovna. Výsledek jednání s dodavatelem ale zatím zřejmý není.

Exprimátor se na svezení Blankou těší již pět let

Dění kolem Blanky, které v posledních dvou týdnech nabralo tragikomické rysy, již inspirovalo lidovou tvořivost (podívejte se, jak lidé poslední ohlášený odklad glosovali na sociálních sítích). Za vším se ale vznáší otázka: Kdy se Blankou konečně svezeme? Odpovědi jsou však tentokrát nanejvýš odmítavé. „To nevíme. Kdybychom to věděli, tak to řekneme,“ prohlásila primátorka Krnáčová. Jisté tak zatím je pouze to, že výměna kabelů potrvá ještě několik měsíců, server Aktuálně.cz dokonce přinesl informaci, že letos otevření tunelu očekávat nelze.

Prahu letos na jaře, ale i později čeká mnoho uzavírek a části z nich mohla Blanka odlehčit, kdyby bývala byla otevřena v ohlášeném březnovém, popř. dubnovém termínu (nebo v kterémkoli z předcházejících ohlášených). I ti řidiči, kterým by nevadilo zajet si několik kilometrů, aby nemuseli postávat před rozkopaným Nuselským mostem či v tradičních kolonách na magistrále ve Wilsonově, nemají na výběr a musí projíždět centrem – včetně bývalého primátora Béma. Ten již v roce 2010 říkal: „Já se těším na okamžik, kdy tunelem Blanka začnou jezdit auta!“

6 minut
Tunel Blanka patří k nejdražším stavbám v historii Česka
Zdroj: ČT24

Jak šel čas s Blankou

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 23 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...