Míšov (Plzeňsko) – V místech, kde sovětská armáda skladovala jaderné hlavice u Míšova na Plzeňsku, se otevřelo nové muzeum. Věnuje se právě historii jaderných zbraní, v provozu zatím bude každou sobotu do konce září. K jeho návštěvě je nutná předchozí registrace.
Kde ležely sovětské bomby, je teď atomové muzeum
Muzeum bude do 1. října bude přístupné o sobotách při dvou prohlídkách s průvodcem v 11:00 a 15:00, a to pro skupiny do 25 lidí. Pro návštěvu je nutné zaregistrovat se na webu muzea. Poté až do 1. května bude možná návštěva jen po telefonické domluvě.
Jaderné hlavice byly v Brdech zřejmě od roku 1968 do začátku 90. let. Sovětští vojáci je ukrývali v bunkru postaveném podle smlouvy s ČSSR ve druhé polovině 60. let, který převzali v prosinci 1968. „Vrcholila studená válka, hlavním důvodem bylo, aby byla Varšavská smlouva lépe připravena na eventuelní útok nebo obranu,“ uvedl Václav Vítovec z nadace Železná opona, která expozici připravila. Až do června 1990 potom prý dovnitř nevkročil žádný Čechoslovák. Z dvanácti bunkrů v nesovětských zemích Varšavské smlouvy se včetně vnitřního vybavení dochovaly pouze ty v Brdech, které jsou na území střezeného vojenského újezdu.
Lidé dnes poprvé spatřili místa, kde ležely jaderné zbraně, i zázemí objektu, který měl elektrocentrálu, filtraci vzduchu a vlastní zdroj vody. Mezi místní unikáty patří například nářadí, které nepatří k žádnému dochovanému vybavení. „Sloužilo pro speciální manipulaci s jadernou municí,“ přiblížil Václav Vítovec. Muzeum ovšem neukazuje pouze historii jaderných zbraní v Československu, především se zaměřuje na americký a sovětský atomový program, ukazuje i „rekordmany“ mezi bombami. „Nejstrašnější výbuch v historii planety při testu jaderné zbraně – to byla Car-bomba 57 megatun. Jenom vlastní ohnivá koule měla deset kilometrů,“ přiblížil Václav Vítovec. Muzeum neopomíjí ani mírové využití jaderné energie a připomenout si, že také technologie balistických střel lidstvu nakonec dobře posloužila. „Nebýt vojenských raket, nebyly by kosmické rakety. Jediné, co si mohu přát, aby zůstala jenom tato muzea,“ podotkl spisovatel Pavel Toufar.