Praha – Návštěvníci hradu Karlštejn si mohou opět prohlédnout místní poklad. Po dobu rekonstrukce Mariánské věže nebyl přístupný a sám procházel údržbou, nyní se sbírka kalichů, monstrancí nebo korun a také relikviář sv. Jana Nepomuckého opět vrací na oči návštěvníků hradu. Správci hradu však turisty varují, aby neměli příliš vysoké očekávání – dnešní podoba karlštejnského pokladu je pouhým zlomkem bohatství, které na hradě kdysi uložil jeho zakladatel, král Karel IV.
Mezi nejvzácnější části karlštejnského pokladu patří tzv. Antická gema ze 3. až 4. století. „Gema je kámen s obličejem medúzy,“ přiblížil zástupce kastelána Lukáš Kunst. Karel IV. měl podobných gem celou sbírku, dochovala se však jediná, dlouho schovaná ve svorníku kaple sv. Kateřiny. „Součástí pokladu je také unikátní kolekce tzv. mešních rouch neboli ornátů, které byly vyrobeny převážně v Čechách z italských materiálů a unikátní jsou právě svojí plastickou výzdobou,“ dodává Lukáš Kunst.
K nejstarším ze 40 artefaktů karlštejnského pokladu patří také lebka draka, kterého porazil sv. Jiří. Pravděpodobně patří do jádra pokladu, které na hradě uložil král Karel. Jeho unikátnost jistě nesnižuje ani fakt, že se později ukázalo, že jde pouze o krokodýlí lebku. Mezi nejpozoruhodnější církevní památky z karlštejnského pokladu potom patří relikviář sv. Jana Nepomuckého, „což je malý nenápadný relikviář,“ charakterizoval Lukáš Kunst jednu z nejvzácnějších památek 18. století.
Původnímu účelu hrad dlouho nesloužil
Součástí obnovené expozice karlštejnského pokladu je i Svatováclavská koruna – resp. její kopie. Podle vžité představy byl hrad postaven právě k jejímu uchování, podle kastelánova zástupce Lukáše Kunste je to však omyl. „Karlštejn nebyl pokladnicí na české korunovační klenoty, ale pro říšské. Ty sem Karel IV. přivezl krátce po své korunovaci,“ zdůraznil. Českou královskou korunu přivezl až král Zikmund v roce 1419. Po dalších dvou letech však z obav před husity nechal obě koruny odvézt nejprve do Uher a poté do Norimberku. Zatímco česká koruna se později na Karlštejn vrátila, říšská koruna už svou někdejší pokladnici nespatřila. Dnes je k vidění ve vídeňském Hofburku.
Karlštejnský poklad byl odstraněn z hradu kvůli elektrifikaci Mariánské věže, kde je dnes k vidění. Prošel zatím důkladnou kontrolou a údržbou, nyní je zpět v plném lesku. To, co dnes návštěvníci hradu spatří – ač nově doplněno o mešní roucha z 16. století – je však pouhý zbytek pokladu, který zde byl uložen původně. Většina bohatství se postupně dostala na jiná místa nebo do jiných rukou. Zatím však další panovníci a správci shromažďovali na Karlštejně další předměty, které jsou dnes rovněž součástí pokladu.
„Základ pokladu byl na Karlštejně už od doby Karlovy – jehož sběratelská činnost je poměrně známá – ale jak šla staletí, části karlštejnského pokladu byly rozváženy. Začal s tím už Zikmund Lucemburský a odvezl část pokladu do Prahy, některé exponáty z Karlovy sbírky se dostaly do svatovítského pokladu. Za husistských válek došlo na Karlštejně z obavy před odvezením či ukradením pokladu k jeho zazdění. Za rekonstrukce hradu v 19. století architektem Josefem Mockerem byl tento poklad dělníky nalezen, prodán jednomu směnárníkovi a dalšími cestami se dostal do držení rodiny Jindřicha Valdese a od něj do Uměleckoprůmyslového muzea. To, co máme na Karlštejně, je – nechci říkat zbytek, protože jsou to vzácné kousky – to, co na Karlštejně zůstalo,“ shrnul historii jádra karlštejnského pokladu zástupce kastelána Lukáš Kunst.
Karlštejnský poklad je součástí I. prohlídkové trasy. Návštěvníci hradu ho spatří poprvé dnes. Karlštejn je otevřen návštěvníkům denně kromě pondělí, o letních prázdninách celotýdně.
