Zastupitelé Karlovarského kraje odsouhlasili projekt vestavby koncertního sálu do Císařských lázní i s přípravu rekonstrukce sousedního rašelinového pavilonu. I když opozice varuje před zásahy do projektu rekonstrukce lázní, kraj by chtěl vestavbu i opravu pavilonu stihnout ideálně ve stejném termínu jako dokončení rekonstrukce samotné památky.
Reprezentativní budova podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera se lázeňským hostům otevřela v květnu 1895 a ve své době nabízela nejmodernější provoz v celém Rakousku-Uhersku.
Novorenesanční objekt v jižní části lázeňského centra, který svou pompézní fasádou připomíná spíš budovu opery, nabízel sál pro léčebnou gymnastiku i rašelinové koupele, od vzniku samostatného Československa až do konce 80. let sloužil balneologickým účelům. Po revoluci zde krátce fungovalo kasino, od roku 1994 je ale objekt uzavřený a chátrá.
„Počítáme s vestavbou koncertního sálu. Jeho finanční náklady, tak jak nám vzešlo z testování trhu, vychází na zhruba sto šestnáct milionů korun včetně daně, což odráží i aktuální situaci na stavebním trhu,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). Sál bude podle něj sloužit jako víceúčelový, nejen pro symfoniky, ale i pro další kulturní události.
Kraj by chtěl koupit a opravit i rašelinový pavilon
U rašelinového pavilonu, který byl původně součástí Císařských lázní, zastupitelé kraje zatím schválili záměr na pořízení projektu. Kraj si chce být jistý, že bude mít šanci získat na rekonstrukci státní dotaci z Národního plánu obnovy na výstavbu regionálních kulturních a kreativních center.
Téměř čtyřletá rekonstrukce Císařských lázní, které jsou národní kulturní památkou, má skončit v polovině roku 2023. Do té doby by kraj chtěl mít hotovou i vestavbu koncertního sálu, a pokud to vyjde, i rekonstrukci sousedního rašelinového pavilonu. U něj ale bude záležet i na tom, jestli se kraji podaří získat dotace.
