Díky Labské přehradě je část Krkonoš ochráněná před velkou vodou už rovných sto let. U příležitosti kulatin nejvyšší labské přehrady – a také k padesátému výročí Povodí Labe – zve staré vodní dílo návštěvníky i do svých útrob.
Pro zájemce jsou v úterý a ve středu připravené zhruba 30 až 40 minut dlouhé prohlídky, při kterých z koruny hráze sejdou po betonovém chodníku do podhrází, poté projdou i revizní chodbou v nitru přehrady.
Vzhledem k omezeným prostorám a bezpečnosti se zájemci o prohlídku musí registrovat v prezentačním středisku přímo na nádrži. „Zájem o tyto mimořádné prohlídky je poměrně slušný, ale stále jsou na středu volná místa,“ uvedla mluvčí státního podniku Povodí Labe Jana Buriánová.
Chránit se před povodní, lapat tající sníh
Vídeňská firma Retlich a Berger začala u Špindlerova Mlýna budovat horské vodní dílo na samém sklonku starého mocnářství v roce 1910 a práce na stavbě dokončila uprostřed první světové války v roce 1916. Kolaudace se ale přehrada dočkala až o dva roky později.
Důvodem ke stavbě přehrady na horním toku Labe byly především pustošivé povodně, které Krkonoše opakovaně zažily na sklonku 19. století a proti kterým se – bez možnosti regulace toku za pomoci nádrže – neměly jak bránit. Vedle toho měla Labská přehrada posloužit jako rezervoár pro odtávající sníh, který by mohl zmírnit labský průtok.
Výsledkem je už sto let fungující hráz, jejíž koruna se nachází v nadmořské výšce 694 metrů nad mořem, což z Labské dělá nejvýše položenou přehradu na české říční tepně. Délka hráze v koruně je 153 metrů, hráz je v koruně široká 6,15 metru a její výška nad základem je 41,5 metru. Celkový objem nádrže je 2,916 milionu metrů krychlových.
Od napuštění nádrže byly pozorovány průsaky, které se postupně zvětšovaly, jejich utěsnění bylo součástí generální opravy, která začala v roce 1966 a trvala dvacet let. V roce 1998 dělníci opravili všechny uzávěry a vyměnili ovládání, další opravou prošla stařenka na horním Labi také v prvním desetiletí nového tisíciletí.
