Vrcholem programu letošního Slováckého roku byla v Kyjově Jízda králů v podání chasy z nedalekých Skoronic. Krále převlečeného v dívčím kroji s růží v ústech představoval desetiletý Teodor Šťastný, doprovázelo jej 29 jezdců. Právě shromáždění třiceti koní bylo na přípravách letošní jízdy nejnáročnější, řekla Marie Holcmanová, která jízdu pořádá.
„Sehnat koně je rok od roku větší problém. Dnes jsou převážně sportovní, příliš staří, hřebci nebo nemocní, anebo nesmí mezi cizí koně, protože by se splašili. Navíc je potřeba mít vhodné koně do páru. Všechna čest všem koňákům, kteří nám bez potíží a s velkou ochotou vyšli vstříc. Bez nich by nebylo možné jízdu pořádat,“ konstatovala Holcmanová.
Zdobení koní při jízdě pořádané ve Skoronicích je jiné než například ve Vlčnově. Zakládají si na tom, že ozdoby nezakrývají krásu koně. Ze čtyř míst, kde se jízda pořádá, je ta ze Skoronic nejméně častá – pořádá se pouze při mimořádných příležitostech, nejčastěji jednou za čtyři roky právě při Slováckém roku. V posledních letech ji ale bylo možné vidět o něco častěji. Například loni provázela oslavy sedmi set let od první písemné zmínky o Skoronicích.
Ač je hlavní postavou mladý král převlečený za ženu, mlčícího mladíka zastíní čtyři vyvolávači, kteří ve verších požadují výslužku.
Jízda králů se na Slováckém roku objevila poprvé v roce 1956. Od té doby se jí účastnilo několik generací chlapců a mužů ze Skoronic.
Původ tradice může být dvojí
Jízda králů může mít původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý možný původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad v 15. století. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Slovácký rok, který je největší národopisnou slavností v Česku, v Kyjově pokračuje až do nedělního večera. Znovu se bude konat v roce 2027.
