Šlo o sebeobranu, konstatoval soud v případu smrti Roma u Brněnské přehrady. Muže zprostil obžaloby

Nahrávám video

Krajský soud v Brně v případu loňské smrti Roma, který zemřel po potyčce u Brněnské přehrady, zprostil muže původem z Ukrajiny Romana Rohozina obžaloby. Podle soudce jednal Rohozin v nutné sebeobraně. Vyhověl tak návrhu obhajoby. Verdikt není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu, aby zvážil případné odvolání. Původně požadoval pětiletý trest, při čtení závěrečné řeči změnil právní kvalifikaci na zabití. Soud případ nejdříve projednával jako vraždu. Rohozin vinu popřel. Případ loni v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy.

Soud vyhověl návrhu obhájce o zproštění viny. Nešlo podle něj o trestný čin, ale o nutnou sebeobranu, jak je popsána v trestním zákoníku. „Jednání, jak bylo prokázáno, nevykazuje znaky trestného činu. Skutek se stal jinak, než je popsáno v obžalobě,“ uvedla předsedkyně senátu Dita Řepková. „Je pravda, došlo k ublížení na zdraví a ke smrti mladého člověka. Je to neštěstí. Na druhou stranu nebudeme kriminalizovat jednání, které nějakým způsobem nevybočuje z toho, co nám zákon umožňuje považovat za nutnou obranu,“ dodala.

Vynesení rozsudku sledoval plný sál. Zájem dokonce přesáhl jeho kapacitu, vydávaly se proto vstupenky. Zájemci byli zejména z romské komunity, kteří s vynesením osvobozujícího rozsudku nesouhlasili. Již při čtení odůvodnění někteří diváci na protest odešli, verdikt označili za nespravedlivý. Romská komunita zvažuje protesty.

Původně čelil sedmatřicetiletý muž obžalobě z vraždy se sazbou až osmnáct let vězení. Později žalobce Petr Bejšovec změnil kvalifikaci na zabití a ublížení na zdraví. Rohozinův advokát však zpochybnil i to. „Bylo prokázáno, že Rohozin jednal adekvátně v sebeobraně proti třem útočníkům. Sami útočníci se před soudem k agresi přiznali, usilovali o život jiného člověka. Rohozin chtěl jít pryč, útočníci ale pokračovali dál. Neměl jinou možnost, než se bránit,“ uvedl obhájce.

Řekl, že obrana Rohozina byla přiměřená útokům a počtu útočníků. „Až v momentě, kdy pocítili bolest, útoky zastavili. Rohozin dál nepokračoval v útoku ani nepřešel k aktivnímu útoku,“ sdělil obhájce. Po vynesení rozsudku vyjádřil spokojenost, blíže však verdikt on ani jeho klient nekomentovali.

Obrana nožem byla nepřiměřená, argumentoval žalobce

Státní zástupce opíral své závěry o to, že muž k obraně použil nůž. „Obrana nesmí být intenzivnější než útok. Obránce použil prostředku silnějšího, než byl útok. K obraně použil způsob absolutně nepřiměřený, a to nůž. Nebyl vystaven fatálnímu útoku, který by ho ohrožoval na životě. Použití nože bylo nepřiměřené,“ uvedl žalobce.

Obžalovaný to odmítl. „Pokud bych měl jinou možnost a nikdo by mne nepronásledoval, pokud by mi dali jednu možnost utéct, a pokud by mne nezbili, kdy jsem málem omdlel, tato tragédie by nebyla,“ prohlásil v pátek Rohozin.

Souzený muž poblíž tramvajové zastávky podle obžaloby nožem napadl a zranil tři lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Že změnil kvalifikaci činu z vraždy na zabití, zdůvodnil Bejšovec tím, co se dozvěděl z výpovědí znalkyň z oboru psychiatrie a psychologie. „Dospěl jsem k závěru, že jsou naplněny podmínky pro to, že mohl jednat ve značném rozrušení a v obavách. To jsem akcentoval ve své závěrečné řeči a návrhu,“ uvedl.

Konflikt začal v tramvaji

Soud případ otevřel loni v polovině prosince, kdy vyslýchal Rohozina a oba poškozené. Rohozin tehdy uvedl, že jel s přáteli tramvají na ohňostroj na přehradu, skupinka jiných lidí ale začala v tramvaji hlučet. Pouštěli si podle něj hudbu, dělali hluk, houpali se na držadlech.

„Když už to bylo nesnesitelné, požádal jsem je, aby toho nechali,“ řekl tehdy obžalovaný. Následoval konflikt v tramvaji, kde na svoji adresu zaznamenal nadávky, následně konflikt po vystoupení z ní. Skupinka tří lidí jej pak podle jeho slov napadla, on vytáhl nůž, aby ho nechali na pokoji. S nožem prý švihal, řekl, že si ani nevšiml, že by někoho zasáhl.

Dva poškození, kteří tehdy před soudem vypovídali, k chování skupiny v tramvaji uvedli, že popíjeli, zpívali a Rohozin je okřikl a hrozil jim pěstí. „Jeli jsme šalinou, kouřili jsme, pouštěla se hudba, skupina asi patnácti až šestnácti. Pohádali jsme se tady s pánem, začal po nás řvát, ať přestaneme zpívat, začal na nás křičet. Pak jsme vystoupili, tam jsme pána napadli,“ popsal situaci jeden z poškozených.

Případem se zabýval i Městský soud v Brně, kdy oba muže, kteří byli při incidentu zraněni, potrestal za výtržnictví. Ve věci městský soud rozhodl neveřejně, vydal trestní příkaz, oba dostali podmíněné tresty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 6 hhodinami

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:48

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...