Výhrůžky smrtí na brněnské filozofii měl projednat soud. Byl však odročen

Brno - Městský soud v Brně měl dnes začít projednávat případ výhrůžek na katedře filozofie Masarykovy univerzity. Podle obžaloby vulgární anonymy naplněné hrozbami smrtí profesoru Jaroslavu Hrochovi zasílal e-mailem jeho kolega z pracoviště - profesor Břetislav Horyna. Ten se však k soudu nedostavil a soud musel uznat, že oprávněně. Nebyla totiž splněna zákonná lhůta, aby se mohl k hlavnímu líčení připravit. A tak byl soud, dříve než začal, odročen na pátého ledna. Horynovi přitom hrozí až roční vězení.

Případ se odehrál před dvěma lety. Nejméně pět měsíců se kupily v univerzitní schránce profesora Jaroslava Hrocha z katedry filozofie podivné e-maily. Podle jejich obsahu se dalo usoudit, že odesílatel Hrocha dobře zná, že zná i jeho práci nebo lidi, s nimiž se stýkal. Všechny tyto poznatky pisatel zkombinoval s vulgárními a nevkusnými výhrůžkami. Profesor si hrozeb nejdřív nevšímal, poté je začal vyvěšovat na nástěnce katedry a následně, až na popud manželky, se obrátil na policii. Ta po čase za odesílatele označila kolegu profesora Hrocha se stejným akademickým titulem – Břetislava Horynu.

Ukázky z výhružných e-mailů

„Hajzlíku, ty si myslíš, že utečeš do Ostravy? (…) To by ti prospělo, pár ti jich naflákat, až budeš žrát chodník. (…) Stačí jedna injekce v trolejbusu, celkové ochrnutí, shniješ zaživa. (…) Jen neumři dřív, než si to s tebou vyřídíme, to by byla škoda. (…) Myslíš si, že zalezeš a nebudeš vidět? Ani omylem, fešáku, už brzo to začně, dočkáš se. Shniješ, než tě najdou.“

Nahrávám video

Jako důkazy posloužily samotné e-maily. Byť poslané z anonymní schránky, nesly s sebou stopu zejména v podobě takzvané IP adresy odesílatele. Správce univerzitní sítě, který se do pátrání pustil jako první, označil počítač profesora Horyny v jeho pracovně na katedře jako ten, z něhož výhrůžky odcházely. Policie pak  navíc zjistila, že část e-mailů měla původ i v domácím počítači podezřelého profesora. Státnímu zástupci to stačilo k podání návrhu na potrestání, respektive obžaloby.

Motiv pachatele? Podle znalce závist

Profesor Horyna údajně na policii odmítl vypovídat. Nechtěl se vyjádřit ani pro Českou televizi. Až později se nechal slyšet, že obvinění jsou údajně lživá a vychází z osobní msty. Profesor Hroch si z obav o vlastní bezpečnost na pisatele e-mailů nechal zpracovat znalecký posudek. Soudní znalec stanovil jako motiv jednání pachatele závist a jako jeho vlasnosti škodolibost, agresivitu a zbabělost. Hrozby smrtí ale podle něj odesílatel nemyslel vážně.

Na podporu Hrocha se postavily čtyři desítky jeho kolegů. V otevřeném dopise kritizovali zejména postoj fakulty, potažmo katedry, který signatáři označili za alibistický až cynický. Děkan filozofické fakulty Josef Krob se totiž v první řadě vymezil proti tomu, že kauza vůbec pronikla do médií. Spolu se svými kolegy nařkl profesora Hrocha ze snahy o skandalizaci katedry a potvrdil i stanovisko Masarykovy univerzity, že se jedná o osobní spor dvou lidí, se kterým nemá jejich zaměstnavatel co do činění. I přesto, že útok byl jednostranný, odehrával se na akademické půdě, navíc i na univerzitní síti.

Ukázka z dopisu na podporu proferora Hrocha

"Jsme hluboce znepokojeni výhrůžnými a vulgárními dopisy, jež Vám byly opakovaně zasílány po dobu několika měsíců. Považovali jsme za samozřejmé, že vedení fakulty, její akademický senát i domovská katedra jednoznačně odmítne tento odsouzeníhodný čin a vyjádří Vám solidaritu. Bohužel se tak nestalo. 

Jako Vaši kolegové rozhodně odsuzujeme veškeré výhrůžky, útoky i ústrky, kterým jste vystaven, a vyslovujeme Vám tímto svou plnou podporu a sounáležitost."

Osud dnešního jednání soudu má v rukou obžalovaný profesor

Hlavní líčení bylo sice nařízeno na dnešní den, nebylo však vůbec jasné, zda soud začne. Profesor Horyna si totiž dlouhou dobu nepřevzal soudní obsílku. Dnes tak nebyla zachováva jeho pětidenní lhůta na přípravu k soudu, na kterou má ze zákona právo. Soudu tedy nezbylo než jednání odročit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 1 hhodinou

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Cennosti a dokumenty židovské rodiny zachránil rodinný přítel. Zakopal je na zahradě

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.
12. 8. 2026

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.