Ústavní soud slaví 25 let. Rozhodoval velké kauzy i malé spory

6 minut
Před 25 lety jmenoval Václav Havel první ústavní soudce
Zdroj: ČT24

V Česku už 25 let funguje Ústavní soud. Výročí jmenování prvních 12 členů této nejvyšší justiční autority připadá právě na neděli. Za čtvrt století vyřešil ÚS skoro 75 tisíc případů. Některé byly klíčové pro stát, jiné zase pro obyčejné občany.

Ústavní soud vznikl o půl roku později než samostatná Česká republika, v červenci 1993. Stalo se tak měsíc poté, co Poslanecká sněmovna schválila zákon o Ústavním soudu. První dvanáctku soudců jmenoval tehdejší prezident Václav Havel: „Do života tím vstupuje další z důležitých institucí právního státu. Instituce, která je v demokratickém systému nejen nutná a užitečná, ale která je od něho dokonce neodmyslitelná,“ prohlásil tehdy prezident. 

Mezi jmenovanými soudci byla i Iva Brožová, která později stanula v čele Nejvyššího soudu. „Dostala jsem se na samotný vrchol té soudcovské pyramidy, ale hlavně mi byla dána důvěra v posttotalitním státě. Že ta lidská práva, která byla 40 let pošlapávána, najednou budou, a mnou, chráněna,“ svěřila se Brožová.

Hned na prvním veřejném zasedání spolu s ostatními napravovala křivdy komunistického režimu. Restitucemi nebo rehabilitací nespravedlivě trestaných se ale soudci zabývají dodnes. K dnešnímu dni vyřešili desítky tisíc případů.

Ne vždy je ale rozhodnutí jasné, často se musí přiklonit na stranu jedné ze dvou ústavních hodnot a nakreslit mezi nimi hranici. Do sporu se může dostat například svoboda projevu a ochrana lidské důstojnosti.

Ústavní soud nerozhoduje jednoduché věci, kde je na jedné straně dobro a zlo, pravda a lež. Naopak. Ústavní soud rozhoduje v drtivé většině případů střet dvou ústavně chráněných hodnot. Ale může v té konkrétní kauze dát přednost jenom jedné z nich.
Pavel Rychetský
Historie Ústavního soudu
Zdroj: ČT24

Vysoká politika i lidské nespravedlnosti

V minulosti výroky Ústavního soudu zásadně ovlivňovaly celou českou společnost a politiku. ÚS například zrušil podstatnou část změn ve volebních zákonech, kterou v časech opoziční smlouvy společně prosadili Zemanova ČSSD a Klausova ODS. Změny měly nahrávat velkým stranám. 

V dalším ostře sledovaném verdiktu zrušil Ústavní soud předčasné volby, na kterých se shodla sněmovna a prezident Klaus už vypsal jejich termín. Vyhověl tak stížnosti poslance Miloslava Melčáka, který napadl zákon o zkrácení volebního období sněmovny. Volby se nakonec konaly až v řádném termínu. 

Velké emoce vzbudily také verdikty, ve kterých odmítl Ústavní soud zrušit církevní restituce nebo když odmítl zrušit velkou část protikuřáckého zákona.  

Ústavní soud ovlivňuje i životy obyčejných lidí. Mezi nimi i 24letého Davida diagnostikovaného s dětským autismem, který se projevuje závažnými poruchami chování. Osmdesátiletá babička už se o něj starat nemohla a v odborných ústavech pro něj nebylo místo. Zastání se dočkal až v brněnské Joštově ulici. 

„Každý člověk – i se speciálním a vážným zdravotním postižením – má právo na adekvátní sociální službu,“ prohlásila v únoru soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Pro Davidovu rodinu, ale i pro další, kteří se o autisty starají, to byla slova naděje. Stejně jako ve stovkách dalších příběhů plných nespravedlnosti.

Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského by se měl změnit způsob sestavování Ústavního soudu. Jinak totiž hrozí riziko „vyprázdnění“ a paralýzy soudu po vypršení funkčního období jeho členů. 

Řešením by mohla být inspirace v Německu. „Ustanovení německé, že mandát je sice časově omezen, ale současně nesmí dojít k uvolnění místa bez náhrady, je myslím velice racionální,“ uvedl Rychetský.

Během čtvrt století svého působení se i přes tato slabá místa stal český Ústavní soud mezinárodně uznávanou institucí. Za dva roky bude v Praze hostit Konference evropských ústavních soudů. Řešit se na ní bude palčivý problém – posilování autoritářů a krize liberální demokracie obecně.

Ústavní soud sídlí v paláci v brněnské Joštově ulici. Tam už za Rakouska-Uherska sídlil Moravský zemský sněm. Budova už proto několik let prochází rekonstrukcí. Opravy by měly stavbu co nejvíce přiblížit původnímu vzhledu ze 70. let 19. století, kdy zde moravští zákonodárci přijímali zákony pod rakouskou korunou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
včera v 16:45

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Bezobslužné prodejny zažívají boom. Ministerstvo prodloužilo program

Bezobslužné obchody se v Česku rychle rozšiřují. Především na venkově, kde nahrazují zaniklé prodejny potravin. Nabízejí nepřetržitý provoz a nižší náklady. Automatizované či hybridní prodejny podporuje také ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s kraji prostřednictvím programu Obchůdek 21+, který je prodloužen až do roku 2028.
15. 1. 2026

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
14. 1. 2026

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
14. 1. 2026
Načítání...