Úřady nezajistily péči autistickému chlapci. Právo na potřebnou sociální službu má, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud vyhověl stížnosti rodiny autistického chlapce, kterému Středočeský kraj dlouho nedokázal zajistit umístnění ve vhodném zařízení služeb sociální péče. Ve svém nálezu zdůraznil zejména právo na dostupnost potřebných sociálních služeb, kterým se nyní bude muset opět zabývat správní soud.

Letos pětadvacetiletý autista David je středně těžce mentálně postižený. Jeho diagnóza se projevuje závažnými poruchami chování a potřebuje proto nepřetržitou péči a dohled. Až do února 2016 se o něj staraly jeho více než osmdesátiletá babička a také matka, která je sama v částečném invalidním důchodu.

Rodina opakovaně kontaktovala různé poskytovatele sociálních služeb s žádostí o umístění hocha, avšak bez úspěchu. Nešlo to buď kvůli naplněné kapacitě, anebo kvůli tomu, že nepatřil do cílové skupiny. Obraceli se také na město a kraj s tím, že jejich situace je velmi tíživá a péči o chlapce v domácím prostředí přestávají zvládat.

Osobní asistenci a odlehčovací pobyty poskytoval chlapci alespoň Národní ústav pro autismus. Od února 2016 pak chlapec nakonec využívá sociální služby soukromého domova se zvláštním režimem v Libčicích nad Vltavou. Jeho umístění v něm se ale podařilo rodině dohodnout bez přímého přispění úřadů.

Kraj má povinnost zajistit vhodnou službu

Krajský soud v Praze původně vytkl úřadům, že neučinily konkrétní opatření k dostupnosti sociálních služeb, žalobu ale zamítl. Nejvyšší správní soud pak zrušil i výrok o nezákonnosti takového postupu s tím, že právo žadatelů na poskytnutí konkrétní služby sociální péče ve vymezeném čase a území nevyplývá ze zákona ani z mezinárodních smluv.

Ústavní soud nyní rozhodl, že původním rozsudkem byla porušena chlapcova práva zaručená Listinou základních práv a svobod, a to právo na zdraví, právo na přiměřenou životní úroveň, právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti a právo na soudní ochranu.

Kraje mají proto povinnost zajistit osobě se zdravotním postižením dostupnost vhodné služby sociální péče. „Podle zákona o sociálních službách má každý právo na poskytování těchto služeb v nejméně omezujícím prostředí,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková a dodala, že to neznamená zajištění konkrétní péče podle ideálních představ, ale že kraj nemůže zůstat nečinný.

Rozhodnutí Ústavního soudu přináší naději, že dostupnost sociálních služeb pro lidi s autismem se konečně zlepší. Soud uznal, že každý člověk s postižením má právo na nezávislý život a je teď odpovědnost krajských úřadů takové právo pomoci naplňovat, což se doposud nedělo. Důležitá zpráva dnešního dne zní, že takového práva je možné se domáhat soudní cestou.
Petr Třešňák
předseda spolku Děti úplňku, který usiluje o systémovou změnu fungování sociálních služeb v Česku

Potřebných zařízení je málo

Příběh Davida je jen jedním z desítek. Ústavní soud dnes rozhodl za všechny. Kraje musí autistům potřebnou péči poskytnout, i kdyby to znamenalo ji vytvořit. Třeba na jižní Moravě je jedním z největších poskytovatelů sociální služeb Centrum Kociánka v Brně. A věnuje se i autistům, teď tady funguje stacionář pro děti, časem přibude i pro dospělé a do budoucna trvalá pobytová služba.

Ve Zlínském kraji je pro lidi s touto specifickou nemocí určeno například Centrum Áčko ve Valašském Meziříčí, které nabízí terénní nebo ambulantní pomoc. Takových zařízení, ať už státních nebo krajských, je ale v Česku málo. Měly by začít přibývat, je na ně ale potřeba najít peníze a taky vhodné pečovatele. Kromě dohledu totiž autisté potřebují empatii a pochopení jejich vnitřního, uzavřeného světa.

Veřejná moc musí pomoci

Veřejná moc nemůže podle Ústavního soudu nechat rodiny na holičkách. Lidé, kteří pečují o své blízké vážně postižené nemocí, úrazem či vrozenou vadou, by měli mít šanci usnadnit si svou složitou situaci. V případě autismu se jedná hlavně o problémové chování, které rodina není schopná při kritických situacích zvládat. 

Jejich denní realitu ukázal třeba dokumentární film režisérky Veroniky Stehlíkové Děti úplňku. Snímek zachycuje život dětí s nejtěžší formou autismu a situaci jejich rodičů, kteří každý den svádí boj s vyčerpáním a zoufalstvím.

Mimo jiné také přístup postižených lidí do budov a sociálního zabezpečení systematicky sleduje i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která se od 1. ledna stala národním monitorovacím orgánem pro práva osob se zdravotním postižením podle úmluvy OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna by mohla hlasovat o pravomocích prezidenta k vedoucím misí

Poslanci by mohli ve středu hlasovat o omezení pravomocí prezidenta republiky k vedoucím stálých misí nebo o zavedení funkčního období tajemníků radnic. Sporné úpravy by se mohly dostat do širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Opoziční TOP 09 už uvedla, že ji nepodpoří.
09:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

Bouře zkomplikovaly dopravu. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích, provoz je omezený například na trati mezi Prahou a Benešovem. Podle energetické skupiny ČEZ je kvůli nočním bouřkám asi 4,5 tisíce odběrných míst bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 28 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 33 mminutami

V kauze otcem usmrcené dívky podal Tejc vedle kárné žaloby i podnět vůči OSPOD

V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Ve středu připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názorů nebudou pracovat dobře.
před 46 mminutami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 3 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 4 hhodinami

Evropský pohled