Zlín - Zatím stojí zaparkované v garáži firemního autosalonu, skryté očím běžných smrtelníků. Už brzy by ale měly dát svou krásu plně na odiv. Desítky nablýskaných veteránů mezi nimiž se vyjímají opravdové motoristické skvosty. Sbírka, kterou rodina Samohýlů ze Zlína shromažďuje už více než půlstoletí se promění v největší soukromé muzeum v republice.
Kolekce, které může u nás konkurovat jen Národní technické muzeum v Praze, je výjimečná i v mezinárodním měřítku. Tvoří ji auta různých značek, dominantní roli ale hraje téměř kompletní vývojová řada automobilky Laurin a Klement a její pozdější nástupkyně Škodovka a vozy Mercedes-Benz.
„Dá se říci, že sbírka dnes obsahuje přes 200 kusů historických vozidel v rozmezí od roku 1902, což je nejstarší kus - Benz Parsifal - až do novější éry youngtimerů. A k tomu je kolem stovky motorek - závodních, plochodrážních, cestovních a jiných,“ popisuje Ladislav Samohýl.
Jak sám říká, on se mezi auty narodil. Se sbíráním začal jeho otec Alois, který koupil první historické vozidlo v padesátých letech minulého století. „Otec objevil ve Zlíně na Podhoří někdy kolem roku 1956 rozebraný vůz Ford model T. Auto nebylo drahé, stálo 320 korun a bylo v podstatě rozházeno na šedesáti metrech čtverečních na zahradě,“ vypráví Samohýl.
Mezi veterány se vyskytuje mnoho vzácných exemplářů. Můžete zde například najít vůz, kterým jezdil náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, motorku nezapomenutelného závodníka Františka Šťastného, automobil Horch spojený s říšským tajemníkem za doby protektorátu K.H. Frankem nebo obří sovětskou limuzínu Zil, kterou dostal prezident Antonín Novotný jako dárek od Nikity Chruščeva.
Speciální pozornost je věnována jedinečným závodním autům Bugatti. V rodinné restaurátorské dílně Samohýlovi dokonce oživili nejslavnější bugatku – typ 35. Nejúspěšnější sportovní auto historie, úzce spojené s legendární Eliškou Junkovou, staví v podobě věrné repliky. Alois Samohýl pro to má i osobní důvody - se slavnou závodnicí se přátelil: „Pro nás to znamená vzkřísit historii. Historii, která se nevztahuje jenom k Bugatti, ale k paní Junkové. Je to jediná žena na světě, která vyhrála Formuli 1, a navíc Češka.“
Po vzácných veteránech a jejich dílech pátrají Samohýlovi po celém světě. Před renovací mnohdy vypadají žalostně. Život jim vracejí šikovné ruce restaurátorů v otrokovické dílně, kde si poradí s dřevěnou kostrou, železným rámem, plechovou karoserií, motorem nebo i čalouněním sedaček.
„Takovýchto spojení lidí, kteří tu renovaci provádí v komplexním měřítku, kdy my tady máme v podstatě všechna řemesla - od stoláře přes čalouníky až po karosáře - takových firem není moc ani ve světě,“ vysvětluje vedoucí renovační dílny Jiří Valach. Proměnit kolikrát doslova hromadu šrotu nebo krabice součástek a dílů v nablýskanou káru ale není nic jednoduchého. „Záleží podle typu auta, ale řekl bych, tak kolem 3-4 tisíc hodin práce na tom jednom automobilu je. Mnohdy se do toho nedá počítat, že se telefonuje, řeší, shání a podobně,“ pokračuje Valach.
Největším negativem sbírky je skutečnost, že zůstává skrytá očím veřejnosti. Už brzy by se ale motoristické klenoty měly přestěhovat do nových prostor. Po ideální budově Samohýlovi pátrali mnoho let. Nakonec by se v nové muzeum měla proměnit bývalá administrativní budova podniku ZPS. Pokud vše půjde podle plánu, první návštěvníci by krásu historie s vůní benzínu mohli nasávat už příští rok.
