Brno - Dnešní jednání brněnského soudu rozhodlo, že si stávající místostarostka městské části Brno-sever Zuzana Bímová (nez.) může nechat dva obecní byty. Dalo tak za pravdu Nejvyššímu soudu, který vrátil celý případ na soud nižší instance kvůli nestandardním krokům radnice. Ta totiž podle soudu udělala řadu formálních chyb při pronájmu bytů Bímové a tak už nemá na výpověď právo.
Zdůvodnění rozsudku je jednoznačné. „Výpověď z jednoho z bytů, užívaných Bímovou, neprošel hlasovaním městské rady. Nenašel se o tom žádný doklad a tak nedošlo k naplnění právního úkonu,“ vysvětlila soudkyně Městského soudu v Brně.
Celý příběh, v němž hraje roli spekulování s městskými byty, které bylo před lety běžnou praxí, začal v roce 1997. Tehdy Bímová městskou část Brno-sever požádala, jestli by si nemohla v jednom z domů nedaleko jejího bydliště postavit půdní byt. Městská část jí to umožnila, přestože tím dnešní místostarostka rozhodně neřešila svoji bytovou situaci, jak to předpokládá zákon. A na světě byl první zádrhel.
Podivný přístup radnice, která má dvojí metr
Radnice tehdy ale žádosti Bímové vyhověla, sepsala s ní smlouvu a z nepochopitelných důvodů do ní neuvedla podmínku, že musí po dostavbě nového bytu „ten starý“ městské části vrátit. Ačkoliv v jiných smlouvách to bylo. To je dnes také jeden z hlavních argumentů Bímové, která se hájí tím, že nevěděla o tom, že člověk nemůže užívat dva městské byty. „Postupovala jsem podle občanského zákoníku, který říká, že pokud to majitel obecního bytu dovolí, může jeden nájemník obývat dva městské byty a to se stalo,“ uvedla dnes Bímová.
Zuzana Bímová ke kauze:
„Postupovala jsem podle občanského zákoníku, který říká, že pokud dostane nájemce svolení obce pronajímat dva obecní byty, není důvod je neobývat“
O právním vědomí architektky Zuzany Bímové by se dalo spekulovat, faktem ale je, že ani po opakované žádosti městské části, aby byt vrátila, tak neučinila. Dostala proto od radnice z jednoho z bytů výpověď. Místo aby jej opustila, začala se s městskou částí soudit. „Postupovala jsem podle občanského zákoníku, který říká, že pokud to majitel obecního bytu dovolí, může jede člověk obývat dva městské byty a to se stalo,“ uvedla dnes Bímová. A dodala, že na původní byt měl dekret manžel, zatímco druhý byt vystavěla pro své rodiče, kteří o výstavbu třicetimetrové půdní gansoniéry nedostali povolení.
§ 711 odst. (2) písmeno c) Občanského zákoníku
„Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu, má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt.“
Podle právní zástupkyně Zity Krásné byl ale postup Bímové, když odmítla byt uvolnit, v pořádku: „Výkon je v rozporu s dobrými mravy. Ač pronajímatel věděl, že žalobkyně je nájemkyní obecního bytu, uzavřel s ní smlouvu o výstavbě a ani při výběrovém řízení nestanovil podmínku, že nesmí mít dva byty. Po dostavbě bytové jednotky pak nedovolil stavebkyni řešit věc v souladu s právem a tak, aby výpovědní důvod neexistoval.“ Laicky řečeno, když to nebylo ve smlouvě napsáno černé na bílém, tak si paní Bímová myslela, že městských bytů může mít, kolik chce, a když zjistila, že se mýlí, tak jí městská část nepovolila převést nájemní práva k nově postavenému bytu na někoho jiného.
Teď místostarostka Bímová zasedá v privatizační skupině, která na Brně-severu shromažďuje podklady pro prodej obecních bytů. Do komise ji přitom zvolili lidé ze samosprávy, kteří se s ní budou muset ze zákona o byt znovu soudit, pokud dnešní soud rozhodne, že je výpověď z roku 2007 neplatná.
Šťástka: praxi minulých let už nestrpíme
Vyjádření starostky Brna-severu k vlastnictví dvou městských bytů místostarostkou Bímovou
„Není možné, aby měl někdo dva obecní byty, To je protiprávní stav. Navrhnu ale, aby se to neřešilo soudní cestou. Budeme ale muset napřed celou kauzu nastudovat od samého začátku.“
O nakládání s obecními byty ví své i starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka (ODS). Právě jeho městská část měla s podobnou praxí zneužívání městského bytového fondu bohaté zkušenosti. Brno-střed je totiž atraktivní lokalitou, podobně jako čtvrť Černá Pole, kde bydlí Bímová. Před dvěma lety se ale změnila městská vyhláška, tak a kdo skutečně neřeší bytovou situaci, půdu na výstavbu dalšího městského bytu nedostane. „Když už mu to ale povolíme, například když potřebuje větší bydlení, je prací našich úředníků zajistit, že se původně obývaný byt městské části vrátil. Kšeftování s městským majetkem, který rozprodávali žadatelé třetím osobám, je už doufejme pryč,“ vysvětlil Šťástka.
Stejně tak hovoří o nepochopitelnosti případu i náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD), který spravuje městský majetek. On je ale daleko skeptičtější. „Nemůžeme dělat nic jiného, než podobné praxi bránit zákonem či vyhláškou a čekat v tomto případě, jak dopadne soud. Je samozřejmě paradoxní, že v privatizační skupině městské části sedí člověk, kterému o privatizace městského majetku velmi půjde,“ komentoval náměstek.
Mlčení radnice aneb čekání na verdikt soudu
Představitelé radnice Brno-sever se tváří, že jde o běžný případ. Starostka městské části nevidí v účasti Bímové v privatizační skupině problém. „Paní Bímová je pouze členkou skupiny, která bude shromažďovat podklady o privatizaci, nebude o ní rozhodovat, to bude dělat zastupitestvo,“ vysvětlila starostka Sabina Tomíšková (ODS). Nechtěla se do dnešního dne sporem Bímové s radnici nijak zabývat a ani se o tom s ní nebavila.
Místostarosta pro bytové záležitosti Pavel Wisman (TOP 09) rezolutně prohlásil, že v zájmech Bímové žádný střet nevidí. „Nemyslím si, že je to střed zájmů. Předpokládám, že paní Bímová by se nepochybně zdržela hlasování při jednání o privatizaci domu, ve kterém sama bydlí,“ uvedl Wisman.
Taková reakce všem až do dnešního soudního verdiktu stačila. Po něm ale starostka Brna-severu prohlásila, že se případem bude rada muset zabývat. „To, aby měl někdo dva obecní byty je protiprávní stav. Navrhnu ale, aby se to neřešilo soudní cestou. Budeme ale muset napřed celou kauzu nastudovat od samého začátku,“ prohlásila Tomíšková.
