Brno - Je jednou z největších škol pro autistické děti u nás, přesto nemá peníze na opravu a dostavbu vlastní budovy. Základní škola Brno ve Štolcově ulici, která skutečně chátrá, je totiž zřizována Jihomoravským krajem, ale budovu má pouze pronajatou od brněnského magistrátu. A to je kámen úrazu. Kraj na její rekonstrukci a dostavbu nedá peníze. Argumentuje tím, že to není jeho majetek. Město tvrdí, že není zřizovatelem, a tak není důvod, proč by do rozvoje školy mělo peníze investovat. Výsledek je ten, že dalších třicet dětí, které by služeb autistické školy využily, do ní nemůže.
„Abychom mohli zájem rodičů naplnit, museli bychom přistavět několik tříd. To ale nemůžeme, protože nám nikdo nechce dát peníze. Kraj tvrdí, že ani nemůže, a Brno nám nedá na opravy ani třetinu z nájmu, který mu platíme, natož aby do budovy investovalo,“ vysvětlil ředitel Základní školy pro autistické děti Tomáš Musil.
A tak je škola, do které chodí v současné době 48 dětí, v ne příliš dobrém stavu. Jsou v ní stará okna, budova není zateplená a stále topí wafkami. Vytopit množství tříd, které autistické děti k výuce potřebují, bývá přitom oříšek. „Vypadá to, že jsme obrovští, ale málokdo ví, že v naší třídě může být maximálně šest dětí, u každé má být třída na hraní a pak ještě třída na individuální výuku. Výsledek je ten, že bychom potřebovali pro vznik dalších tříd vystavět pod střechou ještě jedno patro,“ dodal Musil.
Rodiče žáků jsou pro. „Ta škola je velmi potřebná. Moje dcera sem chodí už osm let a naučila se spoustu věcí, které by jinde nezvládla. Teď se dokonce začala kamarádit se spolužačkou a navázala sociální kontakt. Nechápu, proč se škola nemůže opravit a dál rozvíjet, když je zde tolik potřebných,“ prohlásil rodič jedné ze školaček Roman Turský.
Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování.
Brněnský magistrát se k problému staví rezervovaně. Od školy vybírá ročně školné 900 tisíc korun, ale na budově dělá jen nejnutnější opravy zhruba za 300 tisíc ročně. „Brno na škole nevydělává, ale nechce investovat do školy, která je zřizovaná někým jiným,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Řešení čeká spíše od kraje, s nímž by chtělo o budoucnosti školy jednat.
Jenže kraj říká, že se vše vyřeší až po podzimní optimalizaci škol, kterou připravuji již několik let. Pak by prý mohlo dojít k vyprázdnění některé z budov patřících kraji, do níž by se mohla škola pro autisty přestěhovat. „To je však perspektiva na delší dobu,“ prohlásil Jiří Klement z Jihomoravského krajského úřadu.
Řešení tak existuje, ale jeho realizace je otázkou několika let. Na jihu Moravy dnes žije kolem sedmi set lidí s diagnózou autismu. Většina z nich jsou děti. Některé se vzdělávají v tzv. integrovaných školách, jiné ve speciálních třídách.
