Ratíškovice (Hodonínsko) - Koncem dubna jim vyhořel dům a zůstali bez střechy nad hlavou. Dnes se stěhují zpátky. Ratíškovičtí projevili rodině Hrbáčkových obrovskou solidaritu. Ruku k dílu přiložil každý, kdo mohl.
Asi jen velký optimista věřil, že už za dva měsíce po ničivém požáru bude rodina Hrbáčkových z Ratíškovic na Hodonínsku zase spát ve svém. Obrázky vyhořelého domu vypadaly děsivě. V prvním patře, kde rodina se čtyřmi dětmi žila, zbyly jen holé ohořelé stěny. Střecha lehla popelem také. „Bylo to hrozné, nikdo nevěděl, co bude,“ vzpomíná Věra Hrbáčková.
Obec a sousedé rodinu nenechali na holičkách a ještě v osudný den se mezi Ratíškovickými zvedla vlna solidarity. „Kdo měl ruce a sílu začal hned pomáhat,“ vzpomíná soused František Marcián. „Ještě v ten den večer se nám podařilo odvést všechen odpad a vyklidit ty prostory, aby se mohlo co nejdřív začít opravovat. Vše urychlilo také to, že ještě v ten den přijel pán z pojišťovny a vyfotil tu zkázu,“ popisuje rychlou akci starosta Josef Uhlík (KDU-ČSL). Starosta navíc rodině zařídil prozatímní azyl v místní ubytovně.
Solidarita se také projevila na plnících se kasičkách. Ty byly nejen v kostele, ale i v obchodech a ve škole. Dohromady se vybralo takřka dvě stě tisíc korun. „Děkujeme všem, kteří nám pomohli. Nejen finančně, ale i dary a prací. Třeba tento stůl máme od sousedů a tady ty kachličky také,“ popisuje své nové vybavení domácnosti Věra Hrbáčková. Vstříc rodině vyšel také zaměstnavatel otce rodiny Milana Hrbáčka. „Dal nám padesát tisíc korun a od kolegů jsme dostali dvacet pět tisíc. Manžel si navíc, když potřeboval, mohl vzít volno,“ říká Věra Hrbáčková.
Díky vstřícným rukám a finanční podpoře se tak do dvou měsíců podařilo vyhořelé budově dát zcela nový vzhled. Růžová omítka a nová střecha napovídají, že dům byl v posledních dnech pod rukama klempířů, tesařů a pokrývačů. Už dnes se tak rodina stěhuje z ubytovny zpět domů, i když pojem stěhování je asi příliš silný výraz. Rodina si totiž převeze jen pár kusů oblečení, nic víc ji totiž nezbylo.
