Brno - V Aukčním domě Zezula mají po sobotní dražbě uměleckých předmětů napilno, více než čtyři stovky prodaných děl musí urychleně vyexpedovat k novým majitelům. Aukční síň se proto na několik dní proměnila doslova ve skladiště, kde se rovná, balí a popisuje. Poradit si zaměstnanci musí s ledasčím, vysvětluje majitel aukčního domu Tomáš Zezula: „Ať jsou to malé náušnice, dvoumetrový obraz, třicetikilová bronzová plastika nebo třeba foukané sklo, na které se úplně bojíte sáhnout, jak je křehké, to všechno se musí hlavně bezpečně zabalit a poslat.”
Aukce v brněnském sídlě společnosti se zúčastnily na tři stovky dražitelů z celého světa. Někteří zájemci ze vzdálenějších lokalit zvolili přítomnost pouze virtuální a přihazovali prostřednictvím internetu či telefonu, jiní jako například čecho-holanďan Rostislav Pavlík přijeli radši osobně.
Právě on získal v první jarní dražbě tohto aukčního domu několik děl ověnčených jmény slavných autorů. Za 47.000 vydražil například tisk Andyho Warhola Květy na zeleném pozadí. „Je to pozdější přetisk, proto byl vlastně levný, ty první tisky se draží několikanásobně výš,” vysvětluje. Domů si hned po dražbě odvezl mimo jiné také předlohu pro ilustraci k Ovidiovým Metamorfozám nazvanou Phaetonův pád. Autor? Pablo Picasso.
Největší taháky: Picasso a Warhol. Nejdražší obraz nikdo nekoupil
Právě tahle dvě jména Warhol a Picasso zaujala většinu návštevníků aukce i laickou veřejnost. Majitel aukčního domu Tomáš Zezula však osobně za nejcennější položku dražby považoval dvojici krajin Jana Jakuba Hartmanna. Ten se na přelomu 17. a 18. století specializoval na tehdy oblíbenou kabinetní malbu a stylem navazoval na nizozemský typ krajinomalby. Vyvolávací cena 1,8 milionu ale nakonec zůstala bez příhozu.
„Je to pro mne velké překvapení. My jsme v minulosti měli v aukci jeden obraz tohoto autora, ten se vydražil za 1,3 milionu na sále. A to byl jeden. To že existuje pár obrazů, který se od sebe v podstatě 300 let neodloučil, je malý zázrak. Sběratelsky to bývá většinou velmi zajímavá nabídka, když se objeví párové obrazy, zejména od takto starého autora, takže popravdě jsem čekal, že by ta cena mohla vystoupat snadno ke třem milionům korun,“ uvádí Tomáš Zezula, který podstatnou část sobotního programu také vedl v roli licitátora. Na to, že u aukcí není radno něco předpokládat, si už ale za více než dvacet let v oboru zvykl: „Téměř vždy se stane, že věc, která není favoritem, si nakonec vede velice dobře a naopak o některé podle mne velmi zajímavé kusy zájem není, “ dodává Zezula.
Přijít mohl každý, nejlevnější položky byly k mání za několik stovek
Sobotní dražbu Zezula nakonec hodnotí jako „přiměřeně úspěšnou“. Kupci projevili zájem o 65% nabízených položek a oproti minulosti tak sice stoupl počet neprodaných věcí, ale obrat 5 milionů korun řadí aukci mezi dobrý průměr.
Zaregistrovat se jako dražitel a přijít prostřednictvím aukce k uměleckému předmětu přitom není podle Tomáše Zezuly žádný problém. Vyvolávací ceny začínají už na několika stokorunách a v nabídce aukcí jako byla ta sobotní se objevují nejen obrazy, ale i keramika, šperky, sklo, nebo nábytek. „Cenový limit opravdu neexistuje. Jsou věci, které si může dovolit opravdu každý, otázka je, kdo si to chce dovolit. A na druhou stranu je zde i, řekl bych, taková společenská předpojatost. Tedy představa, že na aukce „obyčejní lidé“ nechodí.“
