Otrokovice – Nejúspěšnější sportovní vůz historie ožívá. A hned ve dvaadvaceti provedeních. V restaurátorské dílně rodiny Samohýlů vedle rekonstrukce originální značky Bugatti 35 konstruují ještě do detailu propracované repliky. Právě na plné obrátky pracují na motoru.
Na Zlínsku se rodí 20 nových závoďáků
Jak na „bugatku“? Základem je pevný ocelový rám. Jak už tomu u závodních aut bývá, musí být hlavně lehký a zároveň tuhý. Kromě kožených sedaček nám vůz moc pohodlí nenabídne. Ostatně o to u něj rozhodně nejde. Jeho typickým znakem je voštinový chladič, který tvarem kopíruje podkovu, a zapomenout nemůžeme ani na doutníkovou karosérii, u níž je důležité, aby opravdu dobře seděla. Všechno jsou to milimetrové kopie originálu geniálního konstruktéra Ettora Bugattiho.
„Pro nás to znamená vzkřísit historii, která se nevztahuje jen k autům značky Bugatti, ale k paní Junkové. Je to vlastně jediná žena na světě, která vyhrála Formuli 1, a navíc Češka,“ říká s dojetím majitel restaurátorské dílny a sběratel historických automobilů Ladislav Samohýl.
Za vším stojí Eliška Junková
Elišku Junkovou považoval Alois Samohýl nejen za obdivuhodnou závodnici, ale i dobrou přítelkyni. Oživit stroj, za jehož volantem vítězila, bylo jeho snem. Proto když v jeho restaurátorské dílně dokončili nákladné zařízení a formy na odlévání dílů pro originální kousky, pustili se rovnou do dvaceti kopií.
„Dostáváme se k závěrečné montáži prvních dvou originál kusů a při té příležitosti doděláváme všechny podvozkové části. Nejvíce se teď ale soustředíme na motor,“ popisuje syn sběratele Ladislav Samohýl. „Panu Bagattimu se podařilo udělat něco světového, něco, co se nedalo dlouho porazit, proto my děláme tu repliku. Chceme mladým ukázat, co významného kdysi bylo,“ doplňuje Alois Samohýl.
Bugatti 35 jako puzzle
V kompletní sestavě bude první bugatka na jaře. Všechny nové díly budou označeny speciální značkou, aby bylo hned jasné, co je originál a co kopie. Na kolik přesně přijde, to zatím není jasné. Ladislav Samohýl náklady odhaduje na dva a půl milionu. Úplně bez práce to ale zájemci mít nebudou. „Je jedna z verzí, jak to udělat. Odzkoušené a poskládané auto znovu rozebereme a prodáme ho zájemci jako stavebnici,“ uzavírá s úsměvem Samohýl.