Maminky v Brně pochodovaly za „opravdové“ pleny

Brno - Kolik jednorázových plen padne na jedno miminko za měsíc? Plný nákupní vozík ze supermarketu. Většina těchto plen je navíc vyrobená z chemicky bělené celulózy a v přírodě se prakticky nikdy nerozloží. Ekologickým řešením jsou látkové pleny - jejich výhody dnes demonstrovaly maminky v ulicích Brna. S dětmi malovaly křídou po chodnících, zastavovaly lidi s letáčky a snažily se jim ukázat, že moderní látkové pleny mají s těmi, které naše maminky denně vyvařovaly a dlouhé hodiny žehlily, pramálo společného.

„S látkovými plenami mám velmi dobré zkušenosti. Ty nové pleny se prakticky jen suší a skládají, nemusí se vůbec žehlit, takže pracnější to pro mě není,“ pochvalovala si látkové pleny maminka Michaela Cenková. „Je spousta druhů, spousta materiálů. Je potřeba se v tom zorientovat a pak už si každý najde, co mu vyhovuje,“ dodala s úsměvem.

"Pro mě osobně je největší výhoda v ekologičnosti. Pleny se nemusí pořád vyhazovat a pořád nakupovat nové. Existují dokonce studie, že i když se pleny musejí prát, tak jsou pořád ekologičtější než ty na jedno použití. A i
pro to miminko je to příjemnější, protože v jednorázovkách jsou různé chemikálie," argumentovala další z maminek Kateřina Rezková.

3 minuty
Používání látkových plen neznamená moc práce navíc, tvrdí maminky
Zdroj: ČT24

Látkové pleny jsou pro děti zdravější

Zdravotní výhody látkových plen zdůrazňují také odborníci. „Bělená buničina, která se používá k výrobě jednorázových plen, není tělu tak vlastní jako čistá bavlna. Látka se navíc lépe adaptuje na kyčelní klouby dítěte, které v raném věku potřebují oporu, aby se dobře vyvíjely,“ vysvětlila lékařka Helena Máslová z Centra psychosomatické péče v Praze.

Látkové pleny navíc zajistí lepší odvod tepla z oblasti genitálií, což může mít zejména u chlapců vliv na plodnost, a kvůli určitému nepohodlí se děti naučí dříve chodit na nočník. „Obě mé dcery neměly v životě problémy s opruzeninami, starší už v roce pleny nepotřebovala vůbec,“ potvrdila Michaela Cenková.

Aktivisté válčí s mýty a pověrami

Spoustu zastánců si moderní pleny našly zejména v západní Evropě, u nás se rozšiřují pozvolna - přitom s nimi rodina na jedno miminko ušetří až několik tisíc za rok. Na vině jsou stále předsudky. Pochod na propagaci látkových plen v Brně už podruhé uspořádalo sdružení NESEHnutí a společnost Brána k dětem v rámci Týdne opravdových plen.

„V posledních letech probíhá osvěta ve spoustě zemí a také v České republice jejich obliba zase postupně vzrůstá. Stejně si ale spousta lidí myslí, že s látkovými plenami je stejná práce jako dřív, to ale není pravda,“ řekla organizátorka pochodu Lucie Harnošová. „Snažíme se o osvětu také v oblasti zdravotnictví, protože lékaři, porodní asistentky a sestřičky mají na rodiče přece jen největší vliv. Pořádáme proto různé besedy a semináře také pro ně,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Kejda už asi natéká do znojemské nádrže, uvádí Povodí Moravy

Naředěná kejda v Dyji z protržené jímky na farmě u Podmyčí už podle Povodí Moravy asi natéká do znojemské nádrže, která zásobuje pitnou vodou Znojmo a okolí. Stále ale platí, že vodu ve Znojmě lze bez obav pít, uvedla firma Vodárenská akciová společnost (VAS). Amoniak postupně vyprchává, překročení limitů je nyní zhruba dvojnásobné. I v nádrži se ale znečištění velmi naředí, je v ní zhruba 2,5 milionu metrů krychlových vody, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
10:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 22 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...