Břeclav, Pohansko - Lodní doprava z Břeclavi do turisticky atraktivní lokality Pohansko opět stojí. Na této trase to není poprvé. Problémy neustále způsobuje kolísající hladina Dyje. Provozovatelé přitom musí každoročně odbagrovat bahno z koryta řeky, aby mohly lodě vůbec projet. Letos ale práce odsunuly přívalové deště a povodně. Trasa tak zůstane mimo provoz až do konce sezóny.
„Máme problémy i s malým motorovým člunem. Musíme si dávat velký pozor na překážky, je to fakt nebezpečné. Loni to bylo daleko lepší,“ vysvětlil kapitán Ladislav Dvořák.
Otevření Dyje směr Pohansko letos zkomplikovaly červnové povodně a tudíž i vysoká voda, která řeku v tomto úseku pravidelně zanáší. Provozovatelé lodní dopravy dosud vždy bahno na svoje náklady včas odtěžili. Letos se jim ale investice za 70 tisíc korun už nevyplatí.
„Letos jsme se kvůli zpoždění té sezóny rozhodli řeku již nebagrovat a důvodem je finanční náročnost,“ řekla mluvčí Lodní dopravy Břeclav Monika Vintrlíková.
O splavení řeky na Pohansko Lodní doprava Břeclav usiluje několik let. A se střídavými úspěchy se jí to daří. Cesta ale jakoby by byla zakletá. Jednou je vody málo, jindy zase paradoxně moc. Jako loni. Mnohaletý nedostatek vody na trase k Pohansku měla vyřešit nová loď pojmenovaná po Joštu Moravském, která poprvé vyplula loni v květnu.
„Je to takzvaná vodometka, takže nemá klasický vodní šroub, to znamená, že může plout i při velmi nízkém stavu vody,“ pochlubila se tehdy Vintrlíková s unikátním plavidlem.
Loď za tři čtvrtě milionu korun ale nakonec kvůli výjimečně vysoké hladině vody zůstala část sezóny doslova uvězněná mezi dvěma mosty a musela nečinně čekat v přístavu. Důvodem nečekaného kolísání hladiny Dyje je její nádrž Nové Mlýny.
„Vlivem vodního díla Nové mlýny, kdy je třeba udržovat hladinu na kótě 170m na mořem plus mínus 10 centimetrů, je velmi obtížné manipulovat s vodním tokem pod vodním dílem,“ vysvětlila Jana Grodová, mluvčí Povodí Moravy.
Provozovatelé vodní dopravy jsou tak závislí na počasí
„Nové Mlýny jako přehrada nemají tu zadržovací schopnost, je to průtokové zařízení, které jsou vodohospodáři v případě zvýšené hladiny nuceni vypouštět. Podnikáme v oboru, kde jsme na řece závislí, takže my to respektujeme,“ dodala Vintrlíková.
V provozu stále zůstává trasa na nedaleký Janohrad a příměstská lodní doprava. Zájem o ně je rok od roku větší. Jen na Janohrad se loni nechalo odvést 7 tisíc lidí. Podobný zájem turisté projevují i o Pohansko. Kromě empírového zámečku láká archeologické naleziště slovanského hradiště z 9. století. Cesta po vodě je navíc jednou z mála možností, jak se do atraktivní lokality dostat. Turisté mají jinak do chráněné lokality přístup jen pěšky nebo na kole.
„Pokud by to bylo možné, rád bych se tam podíval i lodí. Jsme tady sice na dovolené na kole, ale zrovna dnes je horko, takže bychom toho určitě využili. Pojedeme teda aspoň na Janohrad,“ řekl jeden z výletníků.
Provozovatelé břeclavské lodní dopravy proto svůj sen o splavení cesty na Pohansko vzdát nechtějí a hledají jiné řešení. Zatím ale vyčkávají, jak dopadnou plány na vytvoření Chráněné krajinné oblasti Soutok, která by mohla podle místních výrazně omezit cestovní ruch.
