Brno - Datum 1. března, kdy by do práce nenastoupily na jihu Moravy stovky lékařů, se blíží. A tak se vedení některých nemocnic rozhodlo zareagovat na výzvu ministra zdravotnictví Leoše Hegera a nabídnout lékařům o 6 až 8 tisíc korun vyšší plat. Tedy o čtvrtinu méně, než o kolik si řekli. Přesto doufají, že tak lékaře zlomí a ti vezmou své výpovědi zpět. To se už dokonce v některých případech stalo. Ve vyškovské nemocnici tak učinili čtyři lékaři. Ve Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně dalo na počátku akce výpověď 142 lékařů, sedm jich dosud vzalo výpověď zpět.
„My jsme se rozhodli, že teď začneme obcházet jednotlivé kliniky a vysvětlíme lékařům, proč mají svoje výpovědi vzít zpět. Nejsme sice schopni jim nabídnout zvýšení tabulkového platu, ale uděláme to tak, aby měli větší peníze na platovém výměru. Podrobnosti zveřejníme, až o nich promluvíme se zaměstnanci,“ uvedl například ředitel brněnské Fakultní nemocnice U svaté Anny Petr Koška.
Jeho kolega z Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus rozhodnutí ministra respektuje a lékařům přidá: „Rozhodně ale nebudeme přidávat víc, na to prostě nemáme.“
Lékařům ale toto ujištění nestačí. České televizi to potvrdil jeden z lékařů, který společně s ostatními podal výpověď, ale odmítl uvést své jméno: „Pro nás tato situace neznamená žádný zvrat, peníze máme dostat formou osobního ohodnocení či odměn, žádné změny tarifů tak, jak jsme požadovali, se nekonají.“
Z nemocnic na jihu Moravy chce k dnešku odejít 527 lékařů z 2 888, tedy 18 procent. Nejvíce z nich je chirurgů a anesteziologů. Oproti jiným krajům naopak není odchody lékařů ohrožena gynekologie a porodnictví. Pokud 527 lékařů v březnu nenastoupí do práce, přejde kraj na krizový režim. Kraj odhaduje, že jejich odchod by omezil provoz u 1 210 lůžek akutní péče. Redukce bude znamenat hlavně odklady plánovaných operací. V některých nemocnicích pak uzavření některých oddělení.
V obrat k lepšímu přesto doufá Josef Drbal, ředitel další brněnské nemocnice - Milosrdných bratří. Ten chce dokonce čekat do 14. února, jestli se někteří lékaři nerozmyslí a nevezmou své výpovědi zpět. „Po tomto datu chceme okamžitě řešit konkrétní kroky krizového plánu, abychom mohli zajistit péči,“ vysvětlil Drbal.
„Od ředitele naší nemocnice jsme zatím žádný návrh nedostali, budeme o tom s ním jednat, preferujeme ale jednání na centrální úrovni,“ řekla zástupkyně LOK v Úrazové nemocnici Brno Lenka Doležalová. Ředitel nemocnice Karel Doležal ujišťuje, že peníze lékařům, pokud je dostane, přidá. „Preferuji ale, aby byly odměny do budoucna rozdělovány podle toho, jak lékaři pracují a jak se vzdělávají, ne plošné přidání,“ upřesnil Doležal.
„Jako kraj můžeme garantovat, že pokud přijdou peníze navíc od zdravotních pojišťoven, předáme je ve výplatách lékařům,“ slíbil jihomoravský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý (ČSSD).
Podrobnosti krizového plánu nechce zatím Bezpečnostní rada Jihomoravského kraje zatím zveřejnit. I její představitelé stále doufají, že se vše změní, mají ale připraveny varianty řešení. To nejjednodušší, co mohli udělat, je další výzva lékařům, aby stáhli své výpovědi. Pro pacienty pak zřídí krizové linky. Z nich by se měli dozvědět, jestli vůbec mají do nemocnice jezdit, případně do které mají jet a kde je ošetří. O krizových opatřeních dnes dopoledne jednali zástupci nemocnic i s krajským vedením Policie ČR.
V nemocnicích, v nichž nepřijdou lékaři 1. března do práce, zavedou pohotovostní režim. Plánované výkony a operace budou odloženy a ošetřeni budou pouze pacienti s akutními zdravotními problémy. Lékaře si nemocnice budou mezi sebou půjčovat. „Bude to vyžadovat velkou koordinaci jednotlivých nemocnic. Pro pacienta to může znamenat i to, že operace proběhne v jiné nemocnici, než ve které bude následně hospitalizován,“ uvedl radní Ryšavý.
