Kaplička, rybník, nepoužívaná telefonní budka. Prokopov jako obec s největší nezaměstnaností nevypadá

Tichá vesnice zalitá sluncem. Její střed místo návsi tvoří široká křižovatka, po které příliš aut nejezdí. I když to tak nevypadá, je tato ves statisticky výjimečná. Prokopov je totiž obcí s největší nezaměstnaností. Na konci roku 2017 bylo bez práce přes 21 procent obyvatel, o půl roku později klesla nezaměstnanost na necelých 17 procent. Na prvním místě přesto Prokopov stále zůstává.

Záplatovaná silnice vede okolo bíle omítnutého domu se zahradou, zpoza plotu přesahují větve jabloní se zralými plody. Cesta vede okolo autobusové zastávky a prodejny potravin na křižovatku, která je pomyslným centrem vesnice s nízkými a rozlehlými domy. Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že tato ves vede ve statistikách nezaměstnanosti.

V Prokopově na Znojemsku žije 92 lidí, průměrný věk lehce přesahuje 43 let. Na úřadu práce bylo k poslednímu dni roku 2017 zapsáno 13 obyvatel a v Prokopově tak byla pětina místních v produktivním věku bez práce. Dnes je na znojemském úřadu práce 10 Prokopovských a nezaměstnanost tak dosahuje téměř 17 procent.

Přestože počet lidí bez práce klesá, drží se obec na prvním místě v nezaměstnanosti v rámci celé republiky. Výkyvy způsobují letní práce v zemědělství nebo stavebnictví, někteří nezaměstnaní ze vsi jsou na úřadu práce ale i déle než rok. Česko se přitom může chlubit rekordně nízkými čísly a v celém Jihomoravském kraji nepracuje jen asi 3,8 procenta obyvatel.

Křižovatka na návsi na svůj nový koberec teprve čeká. Možná si příští zastupitelstvo vyběhá na její opravu dotaci.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Uprostřed obce s 54 domy stojí obecní úřad. Dvůr mezi úřadem a kulturním domem dláždí skupina dělníků. Z Prokopova nejsou. Na dotaz, zda by se nenašel někdo z místních, kdo by práci zastal, se nezávislý starosta František Kašík usměje. „Takoví by byli, ale radši jsem to svěřil firmě, kde chlapi umí.“

O tom, že je Prokopov první v nezaměstnanosti, se dozvěděl až z médií. „Dnes je spousta volných míst v živočišné výrobě v okolí. Lidé ale nemají zájem a nejsou ochotní tuto těžkou a časově náročnou práci dělat. Myslím si, že kdyby chtěl kdokoliv z naší obce za každou cenu pracovat, tak si práci najde,“ dodává Kašík.

Jednota, autoopravna a dvě místa zřizovaná obcí. Více práce v Prokopově není

Přímo ve vsi mnoho pracovních míst není. Prodejna nábytku skončila, zemědělské družstvo, které v minulosti zaměstnávalo 50 lidí, dlouhá léta nefunguje. V roce 1972 se místní družstvo sloučilo s jiným a pracovních míst ubylo. Obec proto poskytla bývalou školu Bednářskému a včelařskému družstvu. „Vyráběli zde škopky, bedýnky a různé dřevařské výrobky. Ale po roce 1989 odešli,“ vzpomíná kronikář a bývalý místostarosta Ladislav Nevrkla z domu číslo 1. Mramorová pamětní deska na zdi připomíná jeho otce Jana, odbojáře druhé světové války.

Obec Prokopov
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Dnes ve vsi působí dvě firmy. Opravna aut a Jednota, volná místa v nich ale nejsou. Práce je hlavně v okolí. „Najít zaměstnání v místě je velmi těžké. Možností je prodavačka v Jednotě nebo práce pro obec, obě pozice jsou ale obsazené,“ říká Iveta Černá, která už po mateřské do zaměstnání nenastoupila.

Nejbližší větší město v okolí jsou Moravské Budějovice na Vysočině. Vzdálenost od center, která nabízejí více pracovních míst, si uvědomují i na úřadu práce. Nabízí proto Prokopovským příspěvky na dojížďku nebo přestěhování.

„V mém případě je reálná nabídka práce taková, která mi umožní jako samoživitelce skloubit ji s péčí o dceru v předškolním věku. Školka není v místě, o to je celá situace komplikovanější. Před narozením dcery jsem za prací dojížděla,“ vysvětluje Iveta Černá. Sní o tom, že by pracovala jako chůva nebo fotografka.

Do města daleko a motivace klesá

Z autoopravny nedaleko rybníka, který pomalu zarůstá rákosím, se line melodie. Mechanik, jenž v Prokopově na živnost pracuje už osm let, si píská k práci. Energický muž v montérkách si na nedostatek zakázek stěžovat nemůže. „Práce mám tolik, že bych ji mohl prodávat. Práce je dnes dost, ale lidem se nechce,“ říká. 

Ztráta motivace obyvatel Prokopova je překážkou i podle pracovníků úřadu práce. „Uchazeči o zaměstnání, zejména ti, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat. Například kvůli nízké mzdě, nedostatku praxe, zastaralé kvalifikaci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce,“ uvedla mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková. 

Podle starosty, který v sousední obci provozuje uhelné sklady, je problém také v nedostatečné kvalifikaci místních. „U našich lidí zřejmě chybí, protože kdyby byli řidiči, měli profesní průkaz nebo řidičský průkaz na autobus, tak by zajisté práci našli.“ Většina nezaměstnaných z Prokopova má základní vzdělání nebo výuční list.

Dvě pracovní pozice na údržbu zeleně a majetku vytváří také obecní úřad. Schází se v něm zastupitelstvo, starosta Kašík v jeho čele stojí už třetí volební období. Po komunálních volbách to zřejmě nebude jinak, místní totiž příliš na výběr nedostanou. Kandidátní listina je jen jedna a o místo v pětičlenném zastupitelstvu se uchází šest lidí. Víc kandidátů do zastupitelstva o pěti lidech totiž sdružení nestraníků postavit nemůže. A žádná jiná strana nebo hnutí v obci není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 1 hhodinou

Uniklá kejda se bude ředit. Voda ve Znojemské přehradě je dál vhodná pro úpravu na pitnou

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.
10:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
včera v 16:21

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánovčera v 15:42

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026
Načítání...