V lednu bylo v Česku na úřadech práce registrováno 289 tisíc lidí bez práce. Volných míst tam úředníci nabízeli 231 tisíc. Tím, jak se obě čísla už téměř dva roky přibližují, stává se z nezaměstnaných nedostatkové zboží. Nabídkami práce přetékají i pracovní portály, mzdy, včetně té minimální, ve většině profesí rostou. Kdo jsou tak lidé, kteří si přesto práci nedokážou najít a požádají o pomoc Úřad práce? Web ČT24 sestavil aktuální profil průměrného českého nezaměstnaného a zároveň i přehled pomoci, kterou mu úřady mohou nabídnout.
Vzdělání
Podle nejaktuálnějších dat z ledna 2018 byli v evidenci nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.
Věk
Průměrný věk nezaměstnaných činil v lednu 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 105 454 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,5 %.
Jak dlouho hledají práci
Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,7 % – celkem 91 675 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 641 dní.
Pohlaví a handicapy
V uplynulém měsíci bylo bez práce 140 722 žen (48,7 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 46 240 zdravotně postižených (16 % z celkového počtu nezaměstnaných).
Profese
Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, zedníků, kamnářů či dlaždičů, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, taxikářů, pomocných manipulačních dělníků a pracovníků v gastronomii.
Méně nezaměstnaných, méně práce pro úředníky?
Podle generální ředitelky Úřadu práce ČR Kateřiny Sadílkové ale současná nízká nezaměstnanost rozhodně neznamená pro zaměstnance úřadu méně práce. Naopak to podle ní klade ještě větší důraz na individuální práci s klientem. Na trhu už totiž nezbývá mnoho vhodných uchazečů o práci, které firmy hledají. Takže buď se musí spokojit s tím, co se nabízí, nebo naopak se snažit, aby se uchazeč naučil to, co bude pro svou práci potřebovat dříve, než nastoupí.
„V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to například kvůli nízké úrovni vzdělání, popřípadě zastaralé kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou,“ říká Sadílková. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce.
Úřady práce se tak proto stále častěji nyní pokouší odstranit tyto bariéry, třeba pomocí cíleného poradenství nebo intenzívnější zprostředkovatelské činnosti. Více se proto zaměřují na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na zaměstnance, aby pak dostala firma přesně takového člověka, jakého potřebuje. Pomáhají i různé rekvalifikační kurzy, financované z národních nebo evropských peněz. Jejich cíl je zřejmý, pomoci uchazečům zvýšit jejich šanci na práci.
Může se tak jednat třeba o kurzy, které se zaměřují na to, jak práci vůbec získat, tedy jak třeba napsat životopis nebo motivační dopis, jak uspět u výběrového řízení či se prezentovat před zaměstnavatelem, případně jak si požádat o flexibilní úvazek. Nebo může jít o různé kurzy zaměřené na počítačové dovednosti nebo zdokonalení se v jazyce.
„Kromě rodičů, kteří hledají kariérní změnu, nebo se vrací po mateřské či rodičovské dovolené, cílíme i na ženy – manažerky. Jde o pokročilé kurzy manažerských dovedností, time managementu až například po projektové řízení,“ vysvětluje kariérový poradce a manažerka projektu Restartuj kariéru s Routou Lucie Jakubcová. Zájem je podle ní velký, projekt financovaný z evropských peněz začal před rokem a má do konce roku podpořit 120 klientů. „V tuto chvíli jsme podpořili již přes stovku klientů a další se stále hlásí,“ řekla ČT Jakubcová.
Na další rekvalifikace přispívá zase Úřad práce. Ten může financovat plně nebo částečně tři varianty – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, například z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Ke konci loňského roku se těchto aktivit přes ÚP zúčastnilo 825 lidí a největší zájem je o ty, které se zaměřují na získání řidičských oprávnění a průkazů odborné způsobilosti řidiče, kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy svařování a kurzy účetnictví. Ze statistiky také vyplývá, že pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35–44 a 50–54 lety.
ÚP od dubna 2016 poskytuje také příspěvek na dojíždění, většinou v částce 1500 korun měsíčně nebo jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 tisíc korun.
Pokud jde o člověka, který je dlouhodobě na dávkách, snaží se mu úřad práce pomoci třeba i formou dotovaného krátkodobého zaměstnání nebo veřejné služby. Přidanou hodnotou je totiž fakt, že si takový člověk nejen získá nebo oživí pracovní návyky, ale také naváže sociální kontakty.
Jde například o úklid a údržbu veřejných prostranství a zeleně, opravu veřejného majetku, pomocné práce v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě nebo při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. V takovém případě pak dostávají takoví zaměstnanci příspěvek ve výši 15–16 tisíc korun.
