Nezaměstnanost v lednu stoupla z prosincových 3,8 procenta na 3,9 procenta. Druhý měsíc za sebou tak lidí bez práce mírně přibylo, vyplývá z aktuálních údajů Úřadu práce. Důvodem nárůstu jsou ale podobně jako v prosinci především sezónní faktory, kdy v lednu končí velká část pracovních smluv na dobu určitou. Podle analytiků ale začne nezaměstnanost v dalších měsících opět klesat. I tak je ta lednová nejnižší od roku 1998.
Nezaměstnanost v lednu mírně stoupla na 3,9 procenta, podle analytiků však brzy zase klesne
Bez práce bylo v lednu celkem 289 228 lidí. To je o 8608 více než v prosinci, ale o 100 188 méně než před rokem.
„Podíl nezaměstnaných na začátku roku zaznamenal mírný růst a dosáhnul tak své nejvyšší úrovně od srpna. V dalších měsících bude podíl nezaměstnaných znovu klesat s tím, jak se začnou objevovat sezónní práce. Ve čtyřech okresech se nicméně snížil počet nezaměstnaných již v lednu,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v lednu nabízeli prostřednictvím Úřadu práce téměř 231 tisíc, z toho skoro patnáct tisíc v rámci dohod mimo pracovní poměr.
„Počet volných pracovních míst dále vzrostl a překonal již hranici 230 tisíc, což je nové historické maximum,“ upozornil ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Celkově ale zůstává situace na pracovním trhu na začátku letošního roku podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka bez významnějších změn. „Velmi nízká nezaměstnanost je doprovázena vysokým počtem nabídek volných pracovních míst ze strany zaměstnavatelů, avšak ta zůstávají vesměs neobsazena,“ uvedl Novák.
Ten také upozornil, že vzhledem k trvalému zájmu podniků o další zaměstnance je reálné, že v průběhu letošního roku počet nabízených volných pracovních míst skutečně přesáhne počet nezaměstnaných. „Nedostatek zaměstnanců bude tlačit na silný růst mezd napříč odvětvími. Podíl nezaměstnaných osob letos dále poklesne, avšak tempo snižování nezaměstnanosti již bude oproti předchozím letům přeci jen pozvolnější,“ uvedl.
Současný nezaměstnaný = nedostatkové zboží?
To, že je přetlak na trhu práce v současnosti hlavní bariérou růstu pro mnoho podniků, a tím pádem i pro celou ekonomiku, potvrzuje i ekonomka Eva Zamrazilová. „ Ve třetině těch českých okresů opravdu je více volných pracovních míst než volných uchazečů o práci,“ uvedla pro ČT na konci ledna.
„Třetina průmyslníků vnímá jako největší bariéru k růstu právě nedostatek zaměstnanců, to je nejvíce v historii měření,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych.
Česko není však v této situaci samotné. I v Německu je zaměstnanost nejvyšší od dob sjednocení země a podle Zamrazilové to německé firmy řeší právě zaváděním automatizace, robotizace nebo nových technologií. „A přitom nezaměstnanost neroste. Čili jako by to vyvracelo hypotézu, že všechny modernizační procesy budou snižovat počet pracovních míst v ekonomice, protože některá samozřejmě zaniknou, ale zase vznikají nová. A v Německu to vypadá tak, že těch nových vzniká víc, než jich zaniká,“ konstatuje Zamrazilová. Nikdy v historii státu tak nebyla vhodnější chvíle pro změnu zaměstnání.
Na druhou stranu je faktem, že nízká nezaměstnanost zvyšuje mzdové náklady firmám, což snižuje jejich zisk. Vysoká cena lidské pracovní síly pak zcela přirozeně nutí firmy, aby se zamýšlely nad pořizováním strojů a automatizací výroby.
„Tento stav urychluje nástup čtvrté průmyslové revoluce, která bude snižovat nároky na počet zaměstnanců. Současná nízká úroveň nezaměstnanosti tak ve střednědobém horizontu může začít růst,“ upozornil před časem hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Firmy se vedle toho poohlížejí po zaměstnancích také v zahraničí. Nejčastěji hledají na Ukrajině nebo ve Vietnamu. Do budoucna by mohli přicházet pracovníci také z Mongolska nebo Filipín.