Brněnské televizní studio slaví abrahámoviny

Brno - Právě před padesáti lety odstartovalo historicky první televizní vysílání z brněnského studia. Historicky prvním pořadem byl čtyřicetiminutový přímý přenos zábavného pásma Sedmikrásky nad Brnem. Padesátiny brněnského studia České televize se slavily už před necelým měsícem - v sobotu 11. června - v centru Brna na náměstí Svobody. Vzpomínalo se, besedovalo o aktuální tvorbě, ale hlavně křtilo. Sekt zkropil nejprve publikaci mapující padesátiletou historii studia, poté přišla na řadu tramvaj.

Den D v Brně nastal 6. července 1961. Začátky televizního vysílání jsou spojeny s palácem Typos, kde studio sídlí dodnes. Původní dvě místnosti ale přestaly pro potřeby televizního vysílání stačit a studio se začalo rozrůstat.  Kromě Typosu přibývaly prostory i na jiných místech v Brně. Vysílalo se například z Dělnického domu v Brně-Židenicích, činoherního studia JAMU a z dalších míst jihomoravské metropole. Původní vysílání bylo výhradně živé, chybělo záznamové zařízení, proto se první pořady nedochovaly.

Brzy si přišli na své i dětští diváci. Brněnská redakce vysílání pro děti a mládež se pod vedením Věry Mikuláškové stala vlajkovou lodí dětského vysílání celé České televize. Prvním přímým přenosem pro nejmenší diváky byl pořad „Brněnský dětský kabaret Jitřenka“, který se stal velmi populárním.

Ten, kdo jako první stál v čele brněnského studia, byl Josef Křivánek. Letošního výročí se však již nedožil, zemřel 13. května 2011 v 81 letech. Bývalý sportovní novinář a spolupracovník ČST Ostrava dostal v roce 1961 za úkol najít programové pracovníky a připravit brněnskou koncepci vysílání. A to rozhodně nebyl jednoduchý úkol, vždyť v té době neměl zkušenosti s televizí prakticky nikdo. Měl ale šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a brněnská televize pod jeho vedením začala vysílat.

Během prvních dvou let získal Josef Křivánek pro Brno dabingové studio a v roce 1963 uvedl na obrazovky na tu dobu nebývale odvážný a kritický publicistický pořad „Mohu do toho mluvit?“, který si získal velkou diváckou oblibu. Ředitelem studia byl Josef Křivánek do roku 1963. Poté působil jako šéfredaktor Rovnosti. Do televize se později vrátil jako zástupce ředitele. V roce 1968 se připojil k novinářům, kteří aktivně protestovali proti sovětské okupaci. Ještě než sovětští okupanti obsadili Typos, odjela skupina televizních pracovníků na vysílač Kojál. Odtud, ale i z dalších provizorních míst několik dnů ilegálně informovala svět o dění v Československu.

Budoucnost?

V současné době se připravuje výstavba nového, moderního studia 21. století v Brně-Líšni na pozemcích, které ČT koupila od Zetoru. Plány na opuštění Typosu, které se poprvé zrodily už po požáru studia v roce 1964, tak dnes nabývají konkrétních podob. Studio začínalo s několika zaměstanci, dnes jich v něm pracuje kolem 250. Nové studio by mělo být hotové do konce roku 2013. Výstavba vyjde na 600 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Na stavbu už bylo vydáno územní rozhodnutí, čeká se na vydání stavebního povolení.

Současné brněnské studio je podle jeho ředitele Karla Buriana multiformátové. „I při všech ekonomických složitostech dnešní doby se podařilo zachovat veškerou televizní tvorbu. Jde jak o zpravodajství z regionu, tak o dramatickou tvorbu, ale i o zábavné pořady a samozřejmě o hudební tvorbu ve všech podobách, a také divadelní a náboženskou tvorbu,“ uvedl Burian. Z úspěšných pořadů se zmínil například o Manéži Bolka Polívky a vzdělávací soutěži AZ kvíz nebo o dokumentárních filmech.

K brněnskému studiu podle Buriana patří i dramatická tvorba, například film Alma režisérky Olgy Dabrowské. „Jsem rád, že stále slaví úspěch a drží se na špičce sledovanosti i trvalka brněnského studia, Četnické humoresky,“ uvedl Burian. Tento měsíc začíná Česká televize vysílat z tvorby brněnského studia také dva nové cykly - jednak Pevnosti, o městských opevněních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jednak Zoománii, která je pořadem pro děti o zvířatech.

Novinky z Brna

Brněnské studio chystá také několik novinek. Připravuje natáčení televizní pohádky Sněžný drak v režii Eugena Sokolovského mladšího. Natáčet se bude v létě a v zimě. Na podzim se do do Brna vrátí režisér Vladimír Michálek, který bude točit televizní film Posel. Redakce zpravodajství po prázdninách rozšíří cyklus připravovaný ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv.

K 50. výročí existence svého brněnského studia Česká televize vydala i knihu, kterou v červnu slavnostně pokřtila. Kniha mapuje začátky studia, improvizované vysílání ze srpna 1968 i současnost televizní tvorby.

  • Vysílání z Dělnického domu v Brně Židenicích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2626/262574.jpg
  • Televizní kamera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3239.jpg
  • Televizní studio autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187033.jpg
  • Ryška a Pilařová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2235/223464.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 12 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026
Načítání...