Brněnské televizní studio slaví abrahámoviny

Brno - Právě před padesáti lety odstartovalo historicky první televizní vysílání z brněnského studia. Historicky prvním pořadem byl čtyřicetiminutový přímý přenos zábavného pásma Sedmikrásky nad Brnem. Padesátiny brněnského studia České televize se slavily už před necelým měsícem - v sobotu 11. června - v centru Brna na náměstí Svobody. Vzpomínalo se, besedovalo o aktuální tvorbě, ale hlavně křtilo. Sekt zkropil nejprve publikaci mapující padesátiletou historii studia, poté přišla na řadu tramvaj.

Den D v Brně nastal 6. července 1961. Začátky televizního vysílání jsou spojeny s palácem Typos, kde studio sídlí dodnes. Původní dvě místnosti ale přestaly pro potřeby televizního vysílání stačit a studio se začalo rozrůstat.  Kromě Typosu přibývaly prostory i na jiných místech v Brně. Vysílalo se například z Dělnického domu v Brně-Židenicích, činoherního studia JAMU a z dalších míst jihomoravské metropole. Původní vysílání bylo výhradně živé, chybělo záznamové zařízení, proto se první pořady nedochovaly.

Brzy si přišli na své i dětští diváci. Brněnská redakce vysílání pro děti a mládež se pod vedením Věry Mikuláškové stala vlajkovou lodí dětského vysílání celé České televize. Prvním přímým přenosem pro nejmenší diváky byl pořad „Brněnský dětský kabaret Jitřenka“, který se stal velmi populárním.

Ten, kdo jako první stál v čele brněnského studia, byl Josef Křivánek. Letošního výročí se však již nedožil, zemřel 13. května 2011 v 81 letech. Bývalý sportovní novinář a spolupracovník ČST Ostrava dostal v roce 1961 za úkol najít programové pracovníky a připravit brněnskou koncepci vysílání. A to rozhodně nebyl jednoduchý úkol, vždyť v té době neměl zkušenosti s televizí prakticky nikdo. Měl ale šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a brněnská televize pod jeho vedením začala vysílat.

Během prvních dvou let získal Josef Křivánek pro Brno dabingové studio a v roce 1963 uvedl na obrazovky na tu dobu nebývale odvážný a kritický publicistický pořad „Mohu do toho mluvit?“, který si získal velkou diváckou oblibu. Ředitelem studia byl Josef Křivánek do roku 1963. Poté působil jako šéfredaktor Rovnosti. Do televize se později vrátil jako zástupce ředitele. V roce 1968 se připojil k novinářům, kteří aktivně protestovali proti sovětské okupaci. Ještě než sovětští okupanti obsadili Typos, odjela skupina televizních pracovníků na vysílač Kojál. Odtud, ale i z dalších provizorních míst několik dnů ilegálně informovala svět o dění v Československu.

Budoucnost?

V současné době se připravuje výstavba nového, moderního studia 21. století v Brně-Líšni na pozemcích, které ČT koupila od Zetoru. Plány na opuštění Typosu, které se poprvé zrodily už po požáru studia v roce 1964, tak dnes nabývají konkrétních podob. Studio začínalo s několika zaměstanci, dnes jich v něm pracuje kolem 250. Nové studio by mělo být hotové do konce roku 2013. Výstavba vyjde na 600 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Na stavbu už bylo vydáno územní rozhodnutí, čeká se na vydání stavebního povolení.

Současné brněnské studio je podle jeho ředitele Karla Buriana multiformátové. „I při všech ekonomických složitostech dnešní doby se podařilo zachovat veškerou televizní tvorbu. Jde jak o zpravodajství z regionu, tak o dramatickou tvorbu, ale i o zábavné pořady a samozřejmě o hudební tvorbu ve všech podobách, a také divadelní a náboženskou tvorbu,“ uvedl Burian. Z úspěšných pořadů se zmínil například o Manéži Bolka Polívky a vzdělávací soutěži AZ kvíz nebo o dokumentárních filmech.

K brněnskému studiu podle Buriana patří i dramatická tvorba, například film Alma režisérky Olgy Dabrowské. „Jsem rád, že stále slaví úspěch a drží se na špičce sledovanosti i trvalka brněnského studia, Četnické humoresky,“ uvedl Burian. Tento měsíc začíná Česká televize vysílat z tvorby brněnského studia také dva nové cykly - jednak Pevnosti, o městských opevněních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jednak Zoománii, která je pořadem pro děti o zvířatech.

Novinky z Brna

Brněnské studio chystá také několik novinek. Připravuje natáčení televizní pohádky Sněžný drak v režii Eugena Sokolovského mladšího. Natáčet se bude v létě a v zimě. Na podzim se do do Brna vrátí režisér Vladimír Michálek, který bude točit televizní film Posel. Redakce zpravodajství po prázdninách rozšíří cyklus připravovaný ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv.

K 50. výročí existence svého brněnského studia Česká televize vydala i knihu, kterou v červnu slavnostně pokřtila. Kniha mapuje začátky studia, improvizované vysílání ze srpna 1968 i současnost televizní tvorby.

  • Vysílání z Dělnického domu v Brně Židenicích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2626/262574.jpg
  • Televizní kamera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3239.jpg
  • Televizní studio autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187033.jpg
  • Ryška a Pilařová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2235/223464.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Cennosti a dokumenty židovské rodiny zachránil rodinný přítel. Zakopal je na zahradě

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
8. 8. 2026

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Opilých řidičů nemotorových vozidel skokově přibylo, nejvíc ve středních Čechách

Policisté od začátku června evidují 236 případů řízení nemotorových vozidel pod vlivem alkoholu, o téměř sedmdesát více než za stejné období v loňském roce. Vyplývá to ze statistik, které České televizi poskytlo policejní prezidium. Většina přestupků se odehrává v centru měst a hrozí za ně pokuta až dvacet tisíc korun. Nejvíce jich odhalili ve Středočeském kraji, třeba v hlavním městě zaznamenali naopak pouze dva.
7. 8. 2026

Řeky mají jen zlomek obvyklého průtoku. Málo vody je i v přehradách

Kvůli vysokým teplotám a dlouhotrvajícímu suchu chybí na některých místech voda v potocích a řekách. V Povodí Moravy má zároveň většina nádrží přibližně o třetinu méně vody, než odpovídá běžnému stavu. V období sucha přitom tyto nádrže uvolňují vodu ze svých zásob, aby zlepšily průtoky v řekách. To je nyní stále větší problém.
5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.