Brněnské televizní studio slaví abrahámoviny

Brno - Právě před padesáti lety odstartovalo historicky první televizní vysílání z brněnského studia. Historicky prvním pořadem byl čtyřicetiminutový přímý přenos zábavného pásma Sedmikrásky nad Brnem. Padesátiny brněnského studia České televize se slavily už před necelým měsícem - v sobotu 11. června - v centru Brna na náměstí Svobody. Vzpomínalo se, besedovalo o aktuální tvorbě, ale hlavně křtilo. Sekt zkropil nejprve publikaci mapující padesátiletou historii studia, poté přišla na řadu tramvaj.

Den D v Brně nastal 6. července 1961. Začátky televizního vysílání jsou spojeny s palácem Typos, kde studio sídlí dodnes. Původní dvě místnosti ale přestaly pro potřeby televizního vysílání stačit a studio se začalo rozrůstat.  Kromě Typosu přibývaly prostory i na jiných místech v Brně. Vysílalo se například z Dělnického domu v Brně-Židenicích, činoherního studia JAMU a z dalších míst jihomoravské metropole. Původní vysílání bylo výhradně živé, chybělo záznamové zařízení, proto se první pořady nedochovaly.

Brzy si přišli na své i dětští diváci. Brněnská redakce vysílání pro děti a mládež se pod vedením Věry Mikuláškové stala vlajkovou lodí dětského vysílání celé České televize. Prvním přímým přenosem pro nejmenší diváky byl pořad „Brněnský dětský kabaret Jitřenka“, který se stal velmi populárním.

Ten, kdo jako první stál v čele brněnského studia, byl Josef Křivánek. Letošního výročí se však již nedožil, zemřel 13. května 2011 v 81 letech. Bývalý sportovní novinář a spolupracovník ČST Ostrava dostal v roce 1961 za úkol najít programové pracovníky a připravit brněnskou koncepci vysílání. A to rozhodně nebyl jednoduchý úkol, vždyť v té době neměl zkušenosti s televizí prakticky nikdo. Měl ale šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a brněnská televize pod jeho vedením začala vysílat.

Během prvních dvou let získal Josef Křivánek pro Brno dabingové studio a v roce 1963 uvedl na obrazovky na tu dobu nebývale odvážný a kritický publicistický pořad „Mohu do toho mluvit?“, který si získal velkou diváckou oblibu. Ředitelem studia byl Josef Křivánek do roku 1963. Poté působil jako šéfredaktor Rovnosti. Do televize se později vrátil jako zástupce ředitele. V roce 1968 se připojil k novinářům, kteří aktivně protestovali proti sovětské okupaci. Ještě než sovětští okupanti obsadili Typos, odjela skupina televizních pracovníků na vysílač Kojál. Odtud, ale i z dalších provizorních míst několik dnů ilegálně informovala svět o dění v Československu.

Budoucnost?

V současné době se připravuje výstavba nového, moderního studia 21. století v Brně-Líšni na pozemcích, které ČT koupila od Zetoru. Plány na opuštění Typosu, které se poprvé zrodily už po požáru studia v roce 1964, tak dnes nabývají konkrétních podob. Studio začínalo s několika zaměstanci, dnes jich v něm pracuje kolem 250. Nové studio by mělo být hotové do konce roku 2013. Výstavba vyjde na 600 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Na stavbu už bylo vydáno územní rozhodnutí, čeká se na vydání stavebního povolení.

Současné brněnské studio je podle jeho ředitele Karla Buriana multiformátové. „I při všech ekonomických složitostech dnešní doby se podařilo zachovat veškerou televizní tvorbu. Jde jak o zpravodajství z regionu, tak o dramatickou tvorbu, ale i o zábavné pořady a samozřejmě o hudební tvorbu ve všech podobách, a také divadelní a náboženskou tvorbu,“ uvedl Burian. Z úspěšných pořadů se zmínil například o Manéži Bolka Polívky a vzdělávací soutěži AZ kvíz nebo o dokumentárních filmech.

K brněnskému studiu podle Buriana patří i dramatická tvorba, například film Alma režisérky Olgy Dabrowské. „Jsem rád, že stále slaví úspěch a drží se na špičce sledovanosti i trvalka brněnského studia, Četnické humoresky,“ uvedl Burian. Tento měsíc začíná Česká televize vysílat z tvorby brněnského studia také dva nové cykly - jednak Pevnosti, o městských opevněních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jednak Zoománii, která je pořadem pro děti o zvířatech.

Novinky z Brna

Brněnské studio chystá také několik novinek. Připravuje natáčení televizní pohádky Sněžný drak v režii Eugena Sokolovského mladšího. Natáčet se bude v létě a v zimě. Na podzim se do do Brna vrátí režisér Vladimír Michálek, který bude točit televizní film Posel. Redakce zpravodajství po prázdninách rozšíří cyklus připravovaný ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv.

K 50. výročí existence svého brněnského studia Česká televize vydala i knihu, kterou v červnu slavnostně pokřtila. Kniha mapuje začátky studia, improvizované vysílání ze srpna 1968 i současnost televizní tvorby.

  • Vysílání z Dělnického domu v Brně Židenicích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2626/262574.jpg
  • Televizní kamera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3239.jpg
  • Televizní studio autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187033.jpg
  • Ryška a Pilařová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2235/223464.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026
Načítání...