Britové chtějí na Valašsku těžit zemní plyn. Ochránci mají obavy

Valašsko - Česko-britská těžařská společnost Cuadrilla Morava chce na Valašsku a Přerovsku zahájit těžbu zemního plynu. Hodlá k tomu využít u nás dosud nepoužitou technologii, při které se zemní plyn získává z břidlicových vrstev. Ochránci přírody jsou k ní ale nedůvěřiví a obávají se dopadů na životní prostředí.

Firma už si vytipovala nejvhodnější lokality v Evropě, umístil se i Zlínský kraj. „Pruh mezi polskou a rakouskou hranicí tak ten skýtá potenciál pro tento typ těžby,“ vysvětlil zástupce společnosti Aurelian Oil&Gas Stanislav Benada.

Lokality v ČR vhodné pro těžbu zemního plynu

Podle geologického výzkumu jde o oblasti kolem měst Valašské Meziříčí, Vsetín, Hranice a o okrajovou část Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Nahrávám video

Na jednotlivých místech nejprve proběhnou seizmická měření, teprve potom znikne průzkumný vrt. Firma si poté vybere nejpříhodnější oblast, těžit by se mohlo nejdříve od roku 2017.

K těžbě plynu se kriticky vyjadřují zástupci měst a obcí i ochránci přírody. Pro firmu bude složité získat povolení pro těžbu v CHKO Beskydy, kde to úřady povolují jen zřídka.

Jak probíhá tento typ těžby?

„Technologie hloubení vrtu je úplně stejná jako u hlubinných vrtů, ta se používá už přes padesát let. Jediným rozdílem je, že během dvou dnů se tam pod velkým tlakem zatlačí voda s pískem a trochu chemikálie, aby drobný písek lépe klouzal do puklin. Ten potom rozpuká břidlicové vrstvy. Chemikálie nejsou nijak nebezpečné a po použití jsou odčerpány a ekologicky zlikvidovány.“ Stanislav Benada, zástupce společnosti Aurelian Oil&Gas

„Není důvod, proč dopředu tento projekt zavrhovat, může přinést pozitiva třeba v podobě nových pracovních míst. Nejprve ale budeme chtít podrobnosti a odborné analýzy,“ popsal svůj postoj starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.

„Už víme, že pravděpodobně používají různé, pro životní prostředí nepříznivé látky, které například mohou ovlivnit nebo úplně zničit spodní vody,“ řekl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

Podle investora však vrty o rozloze 200 krát 200 metrů pro obyvatele nepředstavují hrozbu. „Používaná technologie je stejná jako u hlubinných vrtů, ta se používá přes 50 let. Samotná těžba plynu je tichý provoz - o tom, že do domu teče plyn do sporáků, lidé také neví,“ dodal Benada. Připustil, že u vrtu bude zvýšený hluk při samotném zahájení.

Metodu používají úspěšně už několik let američtí těžaři. Zemní plyn tímto způsobem těží na poušti Nevada. Těžba plynu z hloubky několik tisíc metrů pod povrchem se už začíná rozšiřovat i do Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...