Dyje - Jak zpevnit břehy řeky Dyje po povodních? Vrbovými proutky. S touto tradiční, ale dnes už nepoužívanou metodou přišli pracovníci Povodí Moravy. Zpevňovací přírodní zeď začala vznikat v obci Dyje na Znojemsku.
Břehy Dyje zpevní vrbové proutí
Práce vypadá zdánlivě jako pletení obří velikonoční pomlázky. „Nejdříve jsme museli zatlouci jeden metr od sebe kůly do vody a teď mezi ně pleteme ty větve. Jedna vrstva větví začíná vždy silným koncem zevnitř, druhá silným koncem zvenku. Pak se pruty sešlápnou, aby tvořily co nejhustší síť a ty silné konce se přibíjejí hřebíkem,“ přiblížil postup práce technik provozu Znojmo z Povodí Moravy Karel Bula.
Pruty ale musí splňovat několik podmínek. Ideální rozměry vrbových větví jsou čtyři centimetry v průměru, minimálně čtyři metry dlouhé a musí být co nejčerstvější. Splétání plůtku tak musejí vodohospodáři prokládat řezáním nových větví. "Teď jsme je dva dny řezali a hned se je snažíme vyplést, protože to nesmí uschnout,“ vysvětlil Karel Bula. Celkem na zpevnění břehu padne asi deset plných nákladních vozů větví.
2 minuty
Technik z Povodí Moravy Karel Bula přiblížil postup práce
Ke zpevňování břehu řeky Dyje použili vodohospodáři takřka zapomenutou metodu. „Dříve se používala běžně, ale teď se prakticky nepoužívá. Je sice mnohem levnější a k přírodě šetrnější než kamenné zdi, ale je časově náročnější. Jde o ryze ruční práci,“ vysvětlil nevýhody stavby vedoucí provozu Znojmo z Povodí Moravy Stanislav Hába. Kamenné opevnění má navíc mnohem delší životnost, přesto by vrbový plůtek měl podle odborníků břehy řeky v obci Dyje držet minimálně několik desetiletí.
