Možné zařazení rybniční krajiny na Třeboňsku do krajinné památkové zóny se proměnilo v politický boj. S plánem, který by jednou mohl dostat Třeboňsko na seznam UNESCO, nesouhlasí rybáři, některé obce a před rokem ho zkritizoval i Jihočeský kraj. Ministerstvo kultury chce ale v přípravě dál pokračovat.
V roce 2002 vznikl nápad zapsat na seznam UNESCO Zlatou stoku, rybník Svět a historické centrum Třeboně. Postupem času se plán rozšířil na plochu 300 kilometrů čtverečních s celou rybniční soustavou, pod novou ochranu tak patřilo 2500 hektarů vodní plochy.
Rybářství Třeboň si před deseti lety nechalo vypracovat studii, která ukázala neúměrně vysoké náklady a komplikace, které by firmě po zařazení 19 rybníků na seznam světových památek vznikly.
Rybáři upozorňují, že materiály a technologie na rybnících se už za dob socialismu změnily. „Není vyloučeno, že bychom museli dávat třeba dřevěné roury do hrází, kam dneska dáváme plastové,“ tvrdí Jan Hůda, předseda představenstva Rybářství Třeboň.
Jejich nesouhlas s krajinnou památkovou zónou nezlomila ani úvaha o dotacích, mají o nich pochybnosti. Obávají se také vyšší administrativní zátěže nebo archeologických průzkumů, které by pravděpodobně musely probíhat třeba při opravách hrází.
Konkrétní návrh na vyhlášení památkové zóny na Třeboňsku se objevil už před rokem. Krajský odbor kultury a památkové péče zkritizoval jeho kvalitu a nedomyšlenost a zastal se rybářů. Poukázal na to, že památková zóna může mít dopad třeba na lesníky. Další se obávají komplikací při výstavbě kvůli památkovému zákonu nebo nižšího zájmu investorů o Třeboňsko.
Přípravy pokračují
Podle ministerstva kultury je vše zatím ve fázi příprav. Kritici se ale obávají, že až dokument vznikne, bude už na zapracování všech připomínek pozdě. Třeboňská radnice získala dotaci na projekt s názvem Třeboňská rybniční krajina, který má území vyhodnotit, a rada města ho odsouhlasila.
To odstartovalo petici, kterou se zabývali zastupitelé Třeboně na posledním jednání. Zhruba stovka lidí žádala, aby zastupitelstvo projednalo svůj postoj k vyhlášení památkové zóny. Snahou bylo i zakázat radnici, aby na jejím vzniku spolupracovala s ministerstvem kultury.
„Jasné vyjádření, že zastupitelé Třeboně krajinnou památkovou zónu nechtějí,“ míní zastupitel Jan Vána (ODS). Radnice ale vidí výsledek hlasování opačně. Se zapsáním třeboňské krajiny na seznam UNESCO počítá plán rozvoje města a prosazuje ho i současná starostka.
„Snažím se udělat všechno pro zápis třeboňského rybníkářského dědictví na seznam UNESCO, jenom navazuji na činnost svých předchůdců,“ podotkla starostka Terezie Jenisová (KDU-ČSL).
A podporu má i u ministerstva kultury. „Výborem světového dědictví byla konstatována celosvětová hodnota (třeboňské krajiny). Za této situace by bylo neodpustitelnou chybou na nominaci rezignovat,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Jednou z obcí, která s plánem nesouhlasí, je Lomnice nad Lužnicí. Vadí jí hlavně to, že má o projektu málo informací. Ministerstvo totiž slíbilo, že se s obcemi sejde. „Od té doby, co jsme obdrželi dopis, jsme žádné jednání neabsolvovali,“ říká starosta Lomnice Karel Zvánovec (nezávislý). Podle vyjádření ministerstva to sice chvíli potrvá, ale všichni mají dostat příležitost, aby jejich připomínky vznik památkové zóny ovlivnily.
V celé oblasti už dnes fungují různé stupně ochrany, například Chráněná krajinná oblast Třeboňsko, biosférická rezervace UNESCO, Natura 2000 nebo ptačí rezervace.
- Různé úrovně památkové a krajinářské ochrany se na Třeboňsko vztahují už desítky let. Díky unikátním zásahům lidského intelektu, který na sklonku středověku a během renesance zušlechtil jihočeská blata na rybniční síť, se region už v roce 1977 stal jednou z biosférických rezervací UNESCO – čili oblastí, které jako vzory reprezentují světovou rozmanitost přírodní a kulturní krajiny.
- O dva roky později se stalo Třeboňsko i chráněnou krajinnou oblastí a v rámci českých CHKO si dlouhodobě zachovává jisté specifikum; ochrana přírody totiž většinou míří na horská území, kdežto v případě Třeboňska jde o ochranu rovinaté krajiny, jejíž výjimečnost nepřinesla jen příroda, ale harmonie přírodních hodnot a lidských zásahů.
- Třeboňsko je rovněž součástí unijní sítě Natura 2000, která si klade za cíl chránit nejvzácnější a nejohroženější faunu a flóru na starém kontinentě. V jejím rámci došlo v roce 2004 k vyhlášení i chráněné ptačí oblasti.
- V roce 2002 se na jádro třeboňské rybniční soustavy začala vztahovat zákonná ochrana nejen kvůli přírodě, ale také kvůli historické a kulturní hodnotě. Rybníky Rožmberk a Svět se spolu se Zlatou stokou (umělý vodní kanál, za jehož vznikem stojí rožmberský rybníkář Štěpánek Netolický) a Novou řekou (kanál k ochraně Rožmberka) staly národní kulturní památkou.
- O rok později Česko celý systém rybniční soustavy pod označením „Třeboňské rybníkářské dědictví“ nominovalo k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.
