Jaroměřská výtopna již není domovem jedné z nejstarších dochovaných parních lokomotiv v Česku – stroje VIIa 340 neboli 411.019 známého však především jako Conrad Vorlauf. Stěhuje se do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově. Technické muzeum tvrdí, že jaroměřské muzeum odmítalo jeho návrhy, a slibuje, že dokončí opravu lokomotivy. V Jaroměři hovoří o velké křivdě.
- Železniční depozitář NTM v Chomutově není běžně přístupný.
- Muzeum ale každoročně pořádá dny otevřených dveří.
- V minulosti bývaly dvakrát nebo třikrát ročně. Letos byl depozitář otevřený vždy od čtvrtka do neděle od 1. 6. do 29. 10.
Conrad Vorlauf – což je jméno upomínající nejen na oběšeného starostu středověké Vídně, ale také na doby, kdy každá lokomotiva nesla kromě číselného označení i pojmenování – se po 25 letech stěhuje z Jaroměře do Chomutova. Ráno pro něj k jaroměřské výtopně přijel šestinápravový valník.
Společnost železniční výtopna Jaroměř opravovala parní lokomotivu z roku 1873 posledních 25 let. Nejprve ji rozebrala a posledních dvanáct let postupně rekonstruovala a dávala znovu dohromady. Podle Národního technického muzea je v současnosti lokomotiva sestavená zhruba z poloviny, což považuje za příliš pomalý postup.
Odjezd svého pokladu nesli Jaroměřští těžce. „Je to neskutečná nespravedlnost a neúcta k naší práci. Je to naše láska, věnovali jsme její opravě několik let práce. Nikdy nás ani nenapadlo, že k něčemu takovému může dojít,“ řekl Pavel Černý ze Společnosti železniční výtopna Jaroměř.
Národní technické muzeum však tvrdí, že mu po dlouhých jednáních nezůstala jiná možnost. Jeho mluvčí Adam Dušek upozornil, že již v roce 2014 technické muzeum „navrhlo dohodu o ukončení stávající nájemní smlouvy k datu 30. 6. 2015 s tím, že v následujících třech letech (…) na svoje náklady dokončí rekonstrukci lokomotivy“ s tím, že pak mělo technické a jaroměřské muzeum spolupracovat na jejím provozování. „Na tuto nabídku Společnost železniční výtopna Jaroměř nepřistoupila,“ dodal.
Selhala i další jednání, a tak 1. listopadu vypršela nájemní smlouva a technické muzeum jako vlastník historického stroje si pro svůj majetek nyní přišlo. Jaroměřské muzeum však hovoří o průběhu jednání jinak. „Se současným vedením technického muzea dohoda není možná,“ řekl předseda spolku Společnost železniční výtopna Jaroměř Bohuslav Škoda.
Společnost vydala prohlášení, podle kterého NTM již od roku 2014 kladlo na Jaroměřské „prakticky nesplnitelné“ podmínky. Technické muzeum také podle něj uvádí „zkreslené, neúplné nebo přímo nepravdivé skutečnosti, které mají pravděpodobně SŽVJ znevěrohodnit a ospravedlnit ukončení spolupráce“.
Ať tak nebo tak, Conrad Vorlauf již v Jaroměři není. Národní technické muzeum slibuje, že jeho opravu během tří až pěti let dokončí a že potom lokomotiva bude v provozním stavu. Pokud se to podaří, půjde o nejstarší provozuschopnou lokomotivu v Česku. V současnosti drží tento primát pravděpodobně elektrický motorový vůz „Elinka“ z roku 1902. Situace je však poněkud nepřehledná, protože v posledních letech vyřadily z provozu několik velmi starých parních lokomotiv poruchy.
Celkově pak je lokomotiva VIIa 340 třetí nejstarší lokomotivou v českých zemích. Ještě starší než Conrad Vorlauf jsou lokomotiva Kladno z roku 1855 a lokomotiva 322.302 z roku 1870. Obě patří Národnímu technickému muzeu, Kladno je v dopravní hale muzejní budovy na Letné, druhá lokomotiva v depozitáři v Chomutově.
- Lokomotiva byla vyrobena v roce 1873 pro Rakouskou severozápadní dráhu (ÖNWB). Šlo o poslední lokomotivu první výrobní série. Po jejím zestátnění v roce 1909 přešla k c. a k. Státním drahám a v roce 1918 k Československým státním drahám, které jí přidělily označení 411.019 a používaly v nákladní dopravě a posunu až do roku 1954. Později sloužila na vlečce, od roku 1971 je majetkem NTM.
- uspořádání pojezdu: D m2
- výkon: 500 k
- služební hmotnost: 26,6 t
- nejvyšší povolená rychlost: 40 km/h
