Ústí nad Labem - Hřensko se půl roku po povodních potýká s finančními problémy. Známá turistická atrakce soutěsky letos vydělala výrazně méně než v minulých letech a vodou poničená obec nemá ani na finanční spoluúčast k získaným dotacím. Navíc někteří obyvatelé stále žijí ve vlhkých domech.
Miroslav Pilnáček zatím žije v jedné místnosti, zbytek jeho domu je stále nasáklý vodou. Další povodně se bojí, ale odejít nechce. Nemá totiž kam. Mokrý je stále také hotel na druhé straně řeky, který provozoval zdejší starosta. „Voda byla až tady, stále je to vidět,“ ukazuje starosta Hřenska Jan Havel, kam v červnu 2013 vystoupila voda.
Hřensko nemá žádná protipovodňová opatření, protože se nedají postavit. Údolí z jedné strany zatápí malá říčka Kamenice a z druhé strany mnohem větší Labe. V řece Kamenici bylo dnes třicet centimetrů vody. Na tom stejném místě se před půl rokem dalo jezdit jen na loďce.
Hřensku voda zničila obecní majetek asi za sto milionů korun. Povodeň poničila kanalizaci, silnice i veřejné osvětlení. Radnice dostala příslib dotací za zhruba třicet milionů, pět by mělo Hřensko dát ze svého rozpočtu. „Vzniklé škody zatím opravovat nebudeme, protože by to znamenalo zadlužit obec třeba na čtyři roky dopředu,“ říká starosta Havel. „Pokud výše nákladů na odstraňování škod přesáhne 25 % rozpočtu obce v roce 2013, tak obec může požádat ministra pro místní rozvoj o výjimku,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj ČR Marek Ženkl.
Hřensko je závislé hlavně na turistech. Třeba soutěsky kvůli počasí vydělaly o tři miliony korun méně než loni. Většina podniků v obci už ale naštěstí funguje.
Červnové povodně zničily v Ústeckém kraji majetek za asi tři miliardy korun. V Hřensku přitom voda stála nejdéle.
