Hradec Králové se nevzdá svých parcel ve prospěch silničního přivaděče k areálu společnosti CTP Invest. Rozhodli o tom městští zastupitelé, kteří tak setrvali u odmítavého stanoviska k objektu, jenž na kraji města před dvěma lety vyrostl načerno a o stavební povolení žádal dodatečně. Firma nyní hrozí soudem.
Hradec smlouvu s CTP odmítl, příjezdové pozemky k černé stavbě nevydá
Obchodní park se sklady začala nizozemská společnost CTP Invest bez povolení budovat na podzim 2014 na královéhradecké louce u výpadovky na Ostravu. Areál měl podle původních plánů nabídnout přes 21 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy a celková plocha parku měřila přes pět hektarů. Hodnota investice, o kterou ovšem ve městě nestáli, se pohybovala asi 410 milionů korun.
Po několika neúspěšných výzvách úřadů k zastavení stavby firma přerušila práce začátkem března 2015, v tu dobu ale už téměř stihla dokončit první halu – a druhou začala stavět. Investice v ten moment už přesahovala dvě stě milionů, a firma požádala o vydání dodatečného stavebního povolení.
Příjezdová cesta jako zlomený klíč k černé stavbě
Řízení o něm je ale na žádost CTP nyní přerušené, protože Nizozemci metodou cukru a biče začali usilovat o klíč k legalizaci své stavby – městský pozemek, na kterém má stát silniční přivaděč. Zastupitelstvo města již problém řešilo dvakrát loni na podzim a zastupitelé vždy odmítli firmě dát se stavbou silnice souhlas. Ten je podmínkou pro to, aby CTP mohla pro stavbu získat i dodatečné stavební povolení.
Stavaři nabídli městu patnáctimilionový dar, pokud budou moct pokračovat – a v létě firma CTP město dopisem vyzvala, aby do 29. srpna poskytlo souhlasy se stavbou příjezdové cesty na městských parcelách nebo uhradilo škodu osm milionů eur (220 milionů Kč) nebo zahájilo jednání o smírném řešení. V dopise firma uvedla, že pokud město nezareaguje, skončí spor u soudu.
Radnice následně začala s firmou jednat o dohodě o narovnání, jejíž součástí by vedle udělení souhlasu s využitím pozemku mělo být také vzdání se požadavku na náhradu škody ze strany CTP Invest. Zastupitelé se ale na svém aktuálním zasedání postavili k dohodě, která by firmě poskytla městské pozemky, odmítavě.
Ve hře přitom byly hned dva návrhy. První, z pera společnosti, neprošla v poměru hlasů 9:20, druhá magistrátní v poměru 13:15, přitom potřebný souhlas musel být devatenáctihlasý. Jak informoval krajský zpravodaj ČT Vlastimil Weiner, dodatečnou legalizaci stavby podporoval například exministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger nebo bývalý místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák nebo celý klub ODS.
Firma chce žádat odškodné: 220 milionů
CTP přitom městský souhlas potřebovala do konce října, dokdy je přerušené řízení o dodatečném stavebním povolení. Nyní je pravděpodobné, že státní správa toto řízení zastaví a bude pokračovat v paralelním (a dosud rovněž zmrazeném) řízení o odstranění stavby.
Firma v inzerátu v pondělním vydání Hradeckého deníku uvedla, že v případě nepřijetí dohody bude uplatňovat svá práva soudní cestou, což potvrdil i konzultant firmy Boris Kudláček.
„Dohoda mohla být dobrým kompromisem pro obě dvě strany. Takto nám nezbyde nic jiného než se obrátit na soud a domáhat se svých práv soudně,“ řekl s tím, že firma chce nárokovat odškodné ve výši 220 milionů korun.
Další rozhodování je nyní na státní správě. Ani otevřené řízení o odstranění černé stavby ale ještě nemusí znamenat její zbourání. Společnost sice u města neuspěla, příjezdovou cestu by ale mohla vybudovat i na soukromém pozemku, jen s mnohem vyššími náklady. Zda je tato možnost ve hře, není podle zpravodaje Weinera dosud jasné.
Černá stavba v Hradci Králové není první, do které se nizozemská společnost podnikatele Remona Vose pustila. V roce 2015 zahájila bez stavebního povolení stavbu výrobní haly v Přešticích. Nakonec ale dostala dodatečné povolení a za stavbu načerno nedostala ani pokutu. Bez ní se však neobešla jiná akce CTP v Mladé Boleslavi. Stavební úřad nizozemského developera postihl za to, že v rozporu se stavebním povolením spojila v bezděčínské zóně dvě haly do jedné.
Nejméně daleko dospěl pokus firmy stavět bez povolení v Brně na místě, kde měla vzniknout hala Amazonu. Internetový obchod však nakonec do Brna nezamířil, a tak vše zůstalo u terénních úprav. Stížnost občanů nakonec úřad uzavřel s tím, že se nic zásadního nestalo.