Brno - Na kontroly obchodů, barů a restaurací vyrazili úředníci živnostenských úřadů. Už čtyři měsíce musejí mít prodejci tvrdého alkoholu speciální koncesi, podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu se o ni ale přihlásila jen zhruba polovina těch, kteří mají hostinskou živnost. Za prodej lihovin bez koncese přitom podnikatelům hrozí až milionová pokuta.
Už od poloviny dubna nesmí žádný podnik prodávat alkohol bez toho, že by měl k prodeji rumu, vodky a dalších lihovin platnou koncesi. Jenže podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu má z téměř 200 tisíc prodejců, kteří drží opravnění na hostinskou činnost, koncesi jen necelá polovina. „Z toho důvodu ministerstvo doporučilo živnostenským úřadům, aby v rámci svých kontrol zjišťovali, jestli nedochází k neoprávněnému podnikání,“ vysvětlil ředitel odboru živností ministerstva průmyslu a obchodu Petr Kameník.
Třeba v Hodoníně počítali s tím, že se o koncesi přihlásí 900 podnikatelů. S žádostí jich však na úřad přišlo jen 405. I proto tam úředníci celé léto vyrážejí na pravidelné kontroly. Všechny dosud zkontrolované podniky měly dokumenty v pořádku. „Máme jen pivo a víno, ale ani to moc nejde. Nám sem chodí hlavně maminky s dětmi,“ vysvětlovala důvod, proč nepotřebuje koncesi, provozovatelka zařízení v centru Hodonína.
Podle úředníků typický příklad. „Máme informace, že byli podnikatelé, pro které byl prodej alkoholu jen jejich okrajovým sortimentem. Raději se ho vzdali, protože měli strach z dalších povinností,“ vysvětloval nerovnováhu mezi počtem restauratérů a držitelů koncesí šéf hodonínského živnostenského úřadu Marek Šimek.
Úředníci na jihu Moravy za poslední čtyři měsíce provedli asi 50 kontrol. Při nich odhalili jen jediného restauratéra, kterému chyběla koncese. Za prodej tvrdého alkoholu totiž podnikatelům hrozí až milionová pokuta.
Od září bez rodného listu
Od září navíc úředníkům zanikne jedna z povinností - kontrola rodných listů alkoholu, které se ruší. Kontrolovat se tak bude jen kolek na láhvi. „Pokud máme pochybnosti o jeho pravosti, tak se můžeme obrátit na celní správu, která si vede evidenci,“ dodal Šimek. Původ alkoholu si ale může kdokoliv ověřit i pomocí chytrého telefonu a QR kódu uvedeného přímo na láhvi.
Soubor nových opatření pro podnikatele i výrobce tvrdého alkoholu přinesla novela živnostenského zákona, kterou předložila vláda v reakci na metanolovou aféru. Ta vypukla v září 2012 a od té doby si vyžádala pět desítek životů. Stát chtěl proto úpravou legislativy získat větší přehled o prodejcích lihovin a lépe chránit spotřebitele před závadným alkoholem.
Kauce pro likérky se možná sníží
Změna legislativy zpřísnila nejen dohled nad prodejci, ale i nad výrobci. Veškeré zpracování lihu musí nyní probíhat v prostorech, na které 24 hodin denně dohlíží bezpečnostní kamery. Zákon rovněž uložil povinnost pro všechny výrobce a distributory, kteří označují lihoviny kolkem, složit kauci pět milionů korun.
Majitelé malých likérek takové opatření označují za likvidační. Jen na jihu Moravy skončila s lihovým byznysem desítka firem. „Jedná se třeba o různé regionální bylinné likéry. Opravdu nemají prostředky na to, aby složily kauce, které teď máme v zákoně,“ říká náměstkyně ministra financí pro oblast daní Simona Hornochová.
Malé likérky by proto měly od příštího roku spadat do nové kategorie s kaucí 100 000 korun. Pětimilionová kauce pro největší výrobce a obchodníky ovšem zůstane. Restauratéři chtějí ještě poslance přesvědčit, aby do zákona napsali, kde se lihoviny mohou prodávat a kde nikoliv. Vadí jim, že teď jsou k dostání třeba v trafikách nebo obchodech se zeleninou.
