Hodiny před úřadem pro cizince v Brně tráví i zahraniční vědci. Univerzity žádají ministerstvo o řešení

Brněnské univerzity si stěžují na neúnosnou situaci na místním odboru azylové a migrační politiky. Zahraniční výzkumníci, kteří si chtějí vyřídit například přechodný pobyt, si běžně chodí stoupnout do fronty několik hodin před začátkem otevírací doby, aby na ně vůbec ten den vyšla řada. Úředníků je na stále rostoucí počet cizinců málo a agendu nestíhají.

Lokendra Singh z Indie přiletěl do Brna s manželkou a jedenáctiměsíčním synem minulý týden. Tři roky bude pracovat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jako výzkumník. Než ale bude moci s prací začít, musí si kvůli žádosti o přechodné bydliště vystát několikahodinovou frontu. „Dorazil jsem ve čtyři ráno a stejně tu přede mnou už stáli jiní lidé,“ popsal zahraniční výzkumník.

Před osmou hodinou ráno už čekalo před úřadem minimálně sto padesát lidí. O hodinu později přišla pracovnice z univerzity, aby cizincům pomohla s komunikací s úředníky, kterým nestačí, že žadatel hovoří anglicky, a vyžadují češtinu.

„Ačkoliv je to úřad, který se stará o cizince, mnohdy je tu jazyková bariéra. Není to úplně nejlepší vizitka pro Českou republiku ani pro univerzitu. Jsou to zahraniční vědci, jezdí na univerzitu pracovat na mnohdy velmi významné pozice,“ řekla Kateřina Blažková z Centra podpory pro zahraniční zaměstnance Masarykovy univerzity.

Masarykova univerzita zaměstnává sedm set cizinců, ze zahraničí je každý osmý zaměstnanec. Právě proto se rozhodla společně s vedením města i kraje obrátit na ministerstvo vnitra, aby brněnskou pobočku posílilo.

Společná deklarace by určitě měla větší váhu, zvláště proto, že se Brno dlouhodobě profiluje, a je tak i vnímáno, jako univerzitní a vědecké město.
Markéta Vaňková
primátorka města Brna

„V některých dnech už byly na brněnském pracovišti prodlouženy úřední hodiny,“ řekl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Za poslední tři roky podle něj vzrostl počet legálně pobývajících cizinců na území České republiky o sto tisíc, v Jihomoravském kraji byl nárůst dokonce dvacet pět procent. „Kapacity pracovišť ale nebyly adekvátně tomu personálně navýšeny a jsou trvale přetíženy,“ řekl.

Kraj chce úřadu pomoci prostorami i vybavením

„Je třeba posílit kapacitu nejen v lidech, ale i v prostorech. Kraj dokonce v tomto směru nabízel podporu. Je připraven pomoci prostory i vybavením,“ řekl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Vitula (TOP 09).

K jednáním se chce připojit také Vysoké učení technické. Aktuálně na této univerzitě pracuje kolem dvou set cizinců. „Často se musí registrovat do tří dnů, a pokud tam přijdou druhý den a nedostanou lístek, tak je to pro ně stresující,“ vysvětlila referentka oddělení zahraničních vztahů VUT Jitka Rašková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 3 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...