Generál Škarvada by oslavil 100 let. Na vzpomínkové akci je i „jeho“ Spitfire

Ostravský městský obvod Poruba, se kterým spojil velkou část svého života brigádní generál Zdeněk Škarvada, přichystal akci, která má připomenout jeho život a nedožité sté narozeniny. Návštěvníci si mohou prohlédnout například repliku letadla, v němž Škarvada létal.

Program na Hlavní třídě začal v 9:30 a potrvá do 17:00. „Na prostranství u Floridy se lidé mohou přijít podívat na repliku legendárního letadla Spitfire v poměru 1:1. Připraven je i doprovodný program, jako přednášky historika, vystoupení Porubských trubačů nebo mažoretek,“ uvedl místostarosta Petr Zábojník (ANO). Vzpomínkové akce na generála se zúčastní i bývalí piloti a vojenští veteráni.

Zdeněk Škarvada se narodil 8. listopadu 1917 v Olešnici na Blanensku. V roce 1935 nastoupil na Vojenské letecké učiliště v Prostějově, kde o dva roky později složil přísahu jako pilot. V roce 1939 odešel do Polska a následně přes Sovětský svaz do Británie. Sloužil u 310. perutě RAF. V roce 1942 musel po poruše svého letounu nouzově přistát v moři a dostal se do německého zajetí.

Válečného hrdinu si připomene i škola, která nese jeho jméno. Děti vypustí balonky a vydají se na pochod k areálu Skalka. Tam si budou moci prohlédnout vojenskou techniku.
Martin Otipka
mluvčí, radnice Ostrava-Poruba

O více než třech letech, během kterých jako válečný zajatec prošel tábory v Německu, Slezsku nebo Litvě, mluvil Škarvada jen nerad. Zažil nejen obavy o vlastní život (jako občanovi protektorátu mu stejně jako dalším zajatým Čechům hrozil nejvyšší trest, před kterým jej zachránily německé obavy z případné britské odplaty), ale i smrt mnoha přátel nebo pochod smrti. Z lágrů se dostal až necelý týden před koncem války, když jej u Hannoveru osvobodily britské jednotky.

„Vyrazili jsme v pětačtyřicátém na cestu šestého února, a tato cesta smrti skončila až druhého května. Ušli jsme přes tisíc kilometrů!“ popsal nejtěžší tři měsíce ve svém životě, kdy mu smrt hrozila nejen od mrazu, hladu nebo kulek německých strážných, ale také od spojeneckých letců, kteří ploužící se zajatce často považovali za kolonu německých vojáků.

Domů se dostal v srpnu 1945, šest let a dva měsíce poté, co u Ostravy překročil česko-polskou hranici.

Armádní kariéra trvala krátce

V osvobozeném Československu ale Škarvadu čekalo jen pár let pokračování vojenské kariéry. Sloužil jako velitel pilotní školy v Hradci Králové, ještě rok po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal velitelem stíhacího pluku v Brně.

Pak ale i na něj dolehly represe režimu vůči příslušníkům západního odboje, byť ve srovnání s mnoha spolubojovníky vyvázl ještě dobře. Neskončil ve vězení, „pouze“ musel podat žádost o přeložení do civilu a dočkal se degradace z kapitána na vojína.

Začátkem 50. let se pro někdejšího západního letce našla jen dělnická zaměstnání, Škarvada skončil jako horník v Jevíčku. Časem si dodělal druhou maturitu na hornické průmyslovce a v půlce 60. let se přestěhoval do Ostravy, kde dostal slušný byt.

Ve stejné době se dočkal také částečné rehabilitace a vrácení důstojnické hodnosti, konečně mohl také cestovat. Vrhl se do jachtingu, usedl do vedení jachtařského klubu a vedl řadu plaveb po Baltském a Jaderském moři. Od roku 1966 žil v Porubě. Komunistickým režimem byl perzekvován až do roku 1989.

Brigádní generál ve výslužbě Zdeněk Škarvada
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK


Na snímku z roku 2012 jsou váleční veteráni (zleva) brigádní generál ve výslužbě Zdeněk Škarvada, plukovník ve výslužbě Andrej Koba, plukovník ve výslužbě Vasil Coka, plukovník ve výslužbě Václav Petras, major ve výslužbě Milan Trunkát, četař ve výslužbě Václav Soukup a četař ve výslužbě Miloslav Šafrán.

K létání se vrátil až v 60. letech

V době politického uvolnění koncem 60. let se Zdeněk Škarvada po více než dvou dekádách zase dostal k vojenskému létání, když se zúčastnil zdravotních testů na cvičném proudovém letounu L-29 Delfín. Vojenští lékaři na tehdy padesátiletém podplukovníkovi v záloze Škarvadovi zkoumali, jak působí řízení moderního letounu na organismus staršího pilota. Ani to ale nemělo vliv na jeho civilní život, stále totiž pracoval jako horník v podzemí na průzkumu hlubinných slojí.

Do důchodu odešel v roce 1972, k penzi si ale až do konce 80. let přivydělával, nejprve jako pomocník taviče v železárnách, později u Stavoprojektu Ostrava. Plné rehabilitace se dočkal teprve po listopadu 1989. V roce 1997 mu navíc Václav Havel udělil medaili Za hrdinství a o tři roky později ho jmenoval brigádním generálem.

Byl i držitelem řady válečných vyznamenání. V roce 2007 se stal čestným občanem Ostravy. Vitální Škarvada, který se dožil 95 let, patřil k posledním žijícím čs. příslušníkům RAF a o svých zážitcích často vyprávěl, zejména studentům.

Zemřel 11. května 2013 a ještě ten samý rok po něm byla v Porubě pojmenována škola. Škarvadovo životní heslo bylo Keep floating – Nikdy se nevzdávej. Jeho zážitky se staly předlohou filmu Tmavomodrý svět a knihy Josefa Havla Nikdy se nevzdávat.

Kdo další se ve službách Britského královského letectva za války proslavil?

„Generál nebe“ František Peřina se narodil 8. dubna 1911 v Morkůvkách u Břeclavi. Roku 1939 uprchl do Francie, kde se přidal k Cizinecké legii. Během bitvy o Francii si na své konto připsal jedenáct jistých a dva pravděpodobné sestřely.

Na začátku června 1940 byl sestřelen a vážně zraněn, i tak se mu ale podařilo utéct z hroutící se Francie do Alžíru, odkud se přesunul do Británie. Díky svému mimořádnému leteckému umění strávil zbytek války jako letecký instruktor RAF. Po komunistickém převratu odešel do emigrace, do rodné vlasti se vrátil až v roce 1993. Zemřel 6. května 2006 v Praze.

František Peřina
Zdroj: ČTK

Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, poté sloužil jako poručík letectva u 2. leteckého pluku. V červnu 1939 utekl přes Polsko do Francie, po její kapitulaci v roce 1940 odešel do Británie a stal se pilotem RAF. Zúčastnil se slavné bitvy o Británii a jako první Čechoslovák se stal velitelem britských pilotů.

V květnu 1942 byl nad Francií sestřelen, přes Francii, Španělsko a Gibraltar se vrátil zpět na Britské ostrovy. Po návratu působil na letecké základně na Orknejích a v roce 1944 byl převelen do Sovětského svazu. Téhož roku se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po komunistickém převratu byl propuštěn z armády a rok a půl vězněn v pracovním táboře na Mírově. Zemřel 4. října 2006 v Praze.

František Fajtl
Zdroj: Hynek Glos/isifa/Lidové noviny

Jeden z nejúspěšnějších letců v bitvě o Británii se narodil 7. října 1914 v Otaslavicích na Prostějovsku. Ve svých 22 letech se stal členem československého letectva, po vyhlášení protektorátu odešel do Polska, kde bojoval proti Němcům a později i Sovětům. Po pádu Polska se dostal do Francie a odtud do Spojeného království.

V britských barvách dosáhl 17 ověřených sestřelů. Jeho nedisciplinovanost se mu ale stala osudnou, když při běžném hlídkovém letu 8. října 1940, den po svých šestadvacátých narozeninách, havaroval a na místě zemřel. Příčiny neštěstí se nikdy nepodařilo objasnit.

Josef František
Zdroj: ČT24

Alois Vašátko se narodil 25. srpna 1908 v Čelákovicích. Původně působil jako učitel v Litoměřicích, po absolvování vojenské služby se ale rozhodl pro dráhu vojáka z povolání a stal se pilotem. Nehodlal se smířit s obsazením Československa a uprchl do Francie, kde se přidal k francouzskému letectvu.

S bilancí 12 jistých a dvou pravděpodobných sestřelů se stal nejúspěšnějším československým stíhačem ve Francii. Porážka Francie ho zavedla do Walesu, kde společně s Františkem Peřinou sloužil u 312. čs. stíhací perutě a v květnu 1942 se stal jejím velitelem. Zemřel 23. června 1942 při srážce s německým letounem nad Lamanšským průlivem.

Výstava 70
Zdroj: ČT24/Vojenský historický ústav
Československá stíhací esa ve službách RAF
Zdroj: Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

Projektů na podporu samostatnosti lidí s mentálním handicapem přibývá

Lidem s mentálním handicapem, kteří se chtějí osamostatnit, slouží od začátku roku nové tréninkové byty v Hradci Králové. V nich se pod dohledem sociálních pracovníků připravují na samostatné bydlení. Nové komunitní bydlení pro dospělé s duševním a mentálním onemocněním, které jim pomůže se začleněním do života, otevřeli také ve Skotnici v Moravskoslezském kraji.
před 14 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 17 hhodinami

Povolení zbourat domy v osadě Bedřiška bylo nezákonné, rozhodl ostravský magistrát

Povolení zbourat několik domů v osadě Bedřiška bylo nezákonné. Ostravský magistrát ho proto zrušil. Vyplývá to z rozhodnutí, které má Česká televize k dispozici. Stroje už ale domy, které městský obvod určil k demolici, zbouraly. Zrušení zatím není pravomocné, účastníci se proti němu mohou odvolat. Podle advokáta mluvčí obyvatel Bedřišky Vincence Boučka rozhodnutí přispěje k tomu, aby se v dalších podobných případech postupovalo v souladu se zákonem a bez porušování základních práv obyvatel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...